Trefa z vesmíru a další naprosto nepravděpodobné náhody, které se ale skutečně staly

Prvním člověkem, kterého prokazatelně trefil meteorit, byla paní Anna Hodgesová. Neuvěřitelná nehoda se stala 30. listopadu 1954 v městečku Sylacuga ve státu Alabama. Čtyřkilový a 4,5 miliardy let starý meteorit proletěl střechou domu, odrazil se od rozhlasového přijímače a domácí paní poranil na noze. Zvláštní událost vzbudila pozornost médií a fotografie modřiny paní Hodgesové se objevila i v časopise TIME. Popularita oběti vesmírné nehody bohužel vzbudila závist majitelky domu, ve kterém rodina Hodgesových bydlela. Paní domácí si na slavný meteorit činila nároky a se svou nájemnicí se o kámen začala soudit. Nebohá paní Hodgesová se po sérii soudních procesů nervově zhroutila a rozpadla se jí rodina. Jediná osoba v historii, která přežila zásah meteoritem, zemřela osamělá v pouhých 52 letech na selhání ledvin. Celý příběh měl ale i jeden šťastný konec. Malý úlomek meteoritu našel po několika dnech soused Hodgeosvých pan Julius Kempis McKinney. Poučen právními tahanicemi si najal advokáta, podařilo se mu nález bez problémů zpeněžit a za utržené peníze si pořídil vlastní dům a nový automobil.

Ještě o něco větší vesmírná náhoda se stala v roce 2011 ve Francii. Astronomická sledování zde probíhají asi čtyři století a za tu dobu bylo v celé zemi zaznamenáno jen 50 pádů meteoritů. Na Paříž a její okolí nedopadl v zaznamenané historii žádný. Úlomek komety, která vesmírem putovala přes 4 miliardy let, se do hlavního města trefil až v roce 2011. Majitel domu poškozeného kometou se jmenoval Hugo Commete.

Narození jednovaječných dvojčat je velká náhoda sama o sobě – vyskytují se jen asi ve třech případech z tisíce porodů. Bratři narození v roce 1940 v Ohiu ale náhody dovedli na daleko vyšší úroveň, aniž by o tom věděli. Po narození byli odděleni a adoptováni dvěma různými rodinami. Oba ale dostali jméno James a oběma se říkalo zdrobnělinou Jim. Oba si našli práci u bezpečnostních složek, oženili se s ženou jménem Linda a pořídili si psa, kterému dali jméno Toy. Synovi, který se oběma narodil, dali oba totožné ne jedno, ale hned dvě jména – James Alan. Oba se pak rozvedli a znovu se oženili s ženou jménem Betty. Vše vyšlo najevo ve chvíli, kdy se v 39 letech náhodou setkali.

Šance, že ztroskotáte na lodi, je dnes mizivá. Na začátku 20. století, kdy se po moři cestovalo celkem běžně, byla pravděpodobnost vyšší, zvlášť u lidí zaměstnaných na palubách zaoceánských parníků. Případ Violet Constance Jessopové se ale jakýmkoliv pravděpodobnostem naprosto vymyká. Stevardka společnosti White Star Line totiž přežila celkem tři velké havárie zaoceánských parníků Olympic, Britannic, a jak asi tušíte, Titanic. Všechny dramatické příběhy přečkala ve zdraví a dočkala se přezdívky slečna Nepotopitelná (Miss Unsinkable). Zemřela ve vlastní posteli v požehnaném věku 84 let.

Letadla jsou jedním z nejbezpečnějších dopravních prostředků. Šance, že se připletete do cesty letecké havárii, je asi 1:250 000, pravděpodobnost, že při ní zahynete, se uvádí v rozptylu 1:11 000 000 – 1:816 000 000. Okolnosti života Maartena de Jongeho jsou podle všeho matematicky nevyjádřitelné, protože během jediného roku mohl zahynout při dvou leteckých katastrofách a oběma unikl. První případ se stal v březnu 2014, kdy měl koupenou letenku na let Malaysia Airlines MH370. Na poslední chvíli si ho přebookoval na dřívější let, a nebyl tedy na palubě letadla, které se záhadně ztratilo a dodnes se ho nepodařilo najít. Několik měsíců poté si koupil letenku na let Malaysia Airlines MH17, který ruští teroristé sestřelili 17. července nad územím Ukrajiny a zabili na palubě 298 cestujících. Maarten mezi nimi nebyl, protože krátce před odletem našel levnější spoj a letenku zrušil.

Pravděpodobnost pracovního úrazu záleží ve velké míře na vykonávaném zaměstnání. Jedno z nejnebezpečnějších byla práce na stavbě Hooverovy přehrady na řece Colorado, která probíhala v letech 1921–1935. Pracovalo na ní 21 tisíc lidí, došlo během ní k bezpočtu nehod a zranění a stavba si vyžádala životy 96 (některé zdroje uvádí 112) lidí. Prvním byl zeměměřič George Tierney, který zemřel při průzkumu kaňonu Colorada 20. prosince 1921. Poslední obětí byl jeho syn Patrick Tierney, který se do kaňonu zřítil z už dostavěné hrázní věže. Nehoda se stala 20. prosince 1935.

Hledání tajemných významů v číslech je většinou zbytečné. I numerologové ale občas přijdou na zajímavou náhodu. Například díky nim víme, že čísla na poznávací značce automobilu, ve kterém byl v Sarajevu zavražděn arcivévoda Ferdinand, byla: III118. Vražda spustila Velkou světovou válku, která skončila příměřím podepsaným 11. listopadu 1918. Což lze napsat zkratkou 11.11.18. Náhoda? Numerologové si to nemyslí.

Větší náhodou než náhodné číslo SPZ je osud Roberta Todda Lincolna. Ten byl nejprve v roce 1865 svědkem atentátu na svého otce – 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna. V roce 1881 stál poblíž 20. prezidenta Jamese A. Garfielda, když ho v Baltimoru smrtelně postřelil Charles Guiteau. O dvacet let později přijel na pozvání 25. prezidenta na Celoamerickou výstavu do Buffala a byl svědkem toho, jak Williama McKinleyho smrtelně postřelil anarchista Leon Czolgosz.

Americká občanská válka vypukla v roce 1861 bitvou u říčky Bull Run, která protékala farmou pana Wilmera McLeana. McLean se poté z nebezpečného pobřeží přestěhoval do vnitrozemí Virginie do městečka Appomattox. O čtyři roky později se kousek od jeho nového domova strhla velká bitva o místní vlakové nádraží, která skončila porážkou konfederace. Generál Robert E. Lee pak podepsal kapitulaci na radnici stojící přímo vedle domu pana McLeana.

Samuel Langhorne Clemens, známý spíše pod pseudonymem Mark Twain, se narodil v roce 1835, několik dnů poté, co se na obloze objevila Halleyova kometa. Během života často žertoval, že „všemohoucí seslal na Zemi dva nevypočitatelné blázny a stejně jako spolu přišli, spolu i odejdou“. Jeho předpověď se vyplnila přesně na den. Při dalším příletu Halleyovy komety v roce 1910 Mark Twain zemřel.