Nejen 1. leden. Kdy ve světě slaví začátek nového roku?
Z rozsahu každoročních silvestrovských a novoročních oslav, jak u nás, tak prakticky v celém světě by se mohlo zdát, že rok začíná celosvětově 1. ledna. Ve skutečnosti tomu tak není a některé kultury po světě slaví začátek nového roku v různé okamžiky. Díky tomu je možné zažít více novoročních oslav nejenom v jeden den díky časovým pásmům, ale také v různých dnech roku díky odlišným kulturám a jejich kalendářům.
Gregor proti Juliovi
„Náš“ první leden funguje v zemích, které se řídí celosvětově nejrozšířenějším gregoriánským kalendářem. Ten zavedl v roce 1582 papež Řehoř XIII. (latinsky Gregorius), když upravil starší, původně římský, juliánský kalendář, jehož nepřesnosti chtěl opravit.
Nový „papežský“ kalendář ovšem tehdy narazil hlavně na odpor pravoslavné církve, jejíž mnohé části se stejně jako většina starých východních církví na Blízkém východě dodnes pro náboženské účely řídí kalendářem juliánským. Byly to také pravoslavné země, které v Evropě jako poslední přistoupily ke gregoriánskému určování data. Rusko přijalo gregoriánský kalendář dokonce až v roce 1918 a jako úplně poslední to učinilo Řecko v roce 1923.
Rusko pozadu
Juliánský kalendář nyní zaostává za tím naším o 13 dnů, takže hlavní vánoční svátek se například v Rusku slaví až v den, který odpovídá našemu 7. lednu a Nový rok si tamní pravoslavní věřící připomínají až 14. ledna. Třeba v Rusku se tomuto dni říká „starý Nový rok“. Je ale třeba připomenout, že právě v Rusku a v dalších pravoslavných zemích s juliánským církevním kalendářem se světské novoroční oslavy konají ve stejný den jako u nás, tedy 1. ledna. Tento den je v Rusku navíc hlavním svátkem roku, místní obdobou našeho Štědrého dne a okamžikem, kdy ruské děti dostávají dárky. Je to výsledek snahy komunistů v Sovětském svazu potlačit Vánoce a nahradit je jiným svátečním dnem, který překryje náboženské Vánoce.
Měsíční Nové roky
Na mnoha dalších místech světa odlišné připomínání začátku roku nepramení z drobných odchylek, ale z úplně jiných tradičních kalendářů. Zejména některé asijské kultury a země vychází ze solárních kalendářů, které na rozdíl od evropského solárního počítání roku neodvíjí od pohybu Slunce, ale Měsíce. To vede k tomu, že jejich Nové roky jsou vůči našemu kalendáři posuvné.
21. ledna v Číně a Koreji
Pohyblivý Nový rok mají například Číňané. Ten se řídí čínským lunárním kalendářem, takže se novoroční oslavy konají někdy mezi 21. lednem a 20. únorem. Například nadcházející čínský rok hada začne 29. ledna 2025 a následující rok koně 17. února 2026. Kdo by si lunární nový rok chtěl určit i na další roky, tak by měl vědět, že jde o druhý měsíc (úplněk) po zimním slunovratu.
V Číně i celé jihovýchodní Asii jde o největší svátek roku, kterému se říká doslova Rolnický nový rok, či Svátky jara a slaví se po celých 15 dnů až do Svátku lampionů.
Ve stejný den začíná nový rok i pro Korejce, jejichž tradiční svátek se jmenuje Sollal a je jedním ze dvou největších svátků roku a obdobou našich Vánoc, kdy se také sejde celá rodina.
V regionu východní Asie se naopak liší Japonci, kteří svůj tradiční nový rok začínají stejně jako my 1. ledna svátkem šōgatsu.
Thajský 13. duben
Dnem, kdy Slunce přichází do znamení Berana, začíná nový rok v Thajsku, Kambodži, Laosu či Barmě. Astronomicky k tomuto jevu dochází mezi 13. a 15. dubnem, ale svátek zvaný Songkran se odehrává vždy 13. dubna. V Thajsku je státním svátkem, ačkoli oficiální nový rok i zde začíná 1. ledna. Songkran lidé slaví setkáním rodin i bujarým veselím v ulicích, kde se polévají vodou, což má mít očistný charakter.
26. červen pro muslimy
Vlastní lunární kalendář používají rovněž muslimové. Vlastní letopočet datují od hidžry, což arabsky znamená emigrace. První rok hidžry je rokem emigrace proroka Muhammada z Mekky do Medíny, což se událo v roce 622 gregoriánského kalendáře. Muslimský lunární rok je kratší než náš rok, takže se datum prvního dne každého roku posouvá dopředu. Nejbližší rok islámského kalendáře začne 26. června 2025, kdy začne první měsíc roku, zvaný muharam, který je po ramadánu druhý nejposvátnější. Tentokrát jím začne muslimský rok 1447.
21. březen a íránský Nourúz
Ne všechny muslimské země ovšem za počátek nového roku počítají první den islámského roku. Jedná se zejména o Írán, kde rok začíná v den jarní rovnodennosti, tedy většinou 21. března. V ten den se slaví starý perský svátek Nourúz, který je přes islámský charakter státu v Íránu slaven jako státní svátek.
Íránský kalendář je solární, takže podobný gregoriánskému, ale letopočet počítá od hidžry, což znamená, že Iráncům začne 21. března 2025 rok 1404 jejich letopočtu. Do příchodu Talibanu se íránský letopočet používal i v Afghánistánu, ale teď ho nahradil islámský kalendář.
Nourúz je ovšem slaven v řadě dalších zemí a je podle zvyků jakousi kombinací našich Vánoc, nového roku, Mikuláše a Velikonoc.
30. březen v Indii
Trochu komplikované to je s prvním dnem roku v Indii. V nejlidnatější zemí světa mají několik tradičních kalendářů, z nichž je ale nejvýznamnější hindský Vikram Samvat. Není zcela sjednoceno, který jeho den je prvním dnem roku. V několika svazových státech se za něj považuje svátek Ugadi, první den měsíce Chaitra, který nyní připadne na 30. března 2025. V jiných částech Indie se zase slaví jako první den roku Vaisakhi, který připadá na 13. až 15. dubna.
Koptské a etiopské 11. září
Kdo by si myslel, že všichni křesťané slaví Nový rok podle gregoriánského či juliánského kalendáře, ten by zapomněl na zejména egyptské kopty. Ti si totiž nový rok připomínají 11. září (v přestupných letech 12. září), v den, jemuž říkají Nairuz. V tento den totiž začíná první měsíc koptského kalendáře, který se jmenuje Thout.
Ve stejný den jako koptové si Nový rok připomíná i etiopská křesťanská církev, která mu ale říká Enkutataš. Podle tradice je to připomínka dne, kdy se královna ze Sáby vrátila z návštěvy krále Šalamouna v Jeruzalémě. V Etiopii a v Eritrei je tento den státním svátkem.
Roš ha-šana 22. září
Připomínek začátku roku by bylo možné najít v různých kulturách po světě ještě hodně, ale připomenout je třeba aspoň ještě jeden, který vychází z jednoho z nejdéle stále používaných kalendářů. Jde o ten židovský. V něm se oslava nového roku jmenuje Roš ha-šana. Trvá dva dny a začíná v první den židovského měsíce Tišri. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět. Od stvoření světa se také počítá židovský letopočet, který vychází z luno-solárního kalendáře, v němž jsou měsíce počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Na nejbližší svátek Roš ha-šana, který připadne na 22. září 2025, se začne počítat rok 5786.
Na délce židovského letopočtu je možné si dobře ukázat, že náš kalendář zkrátka není ten jediný, podle kterého se náš svět odvíjí. Šťastný nový rok, ať už ho slavíte podle jakékoli tradice či kalendáře!
