Výroba drog a výzkum neregulovaného trhu. Město hříchu v barmské džungli slouží jako laboratoř
Zrušit regulace, omezit vliv státních orgánů a vytvoření libertariánských zásad neomezeného trhu. Víme ale, jak by společnost ponechaná na pospas anarchokapitalistickým teoriím vypadala? Jednou z laboratoří, kde je můžeme už několik desetiletí studovat, je oblast Zlatého trojúhelníku na hranicích Barmy, Číny a Laosu. Epicentrem zdejší volné ekonomiky je město Mong La. Místo policie zde operují soukromé armády. Na nikým neregulovaných trzích si můžete koupit nosorožčí rohy a slonovinu. V restauracích se vaří pokrmy z kriticky ohrožených zvířat. Do zdejších kasin a nevěstinců proudí davy ilegálních turistů a opačným směrem putují do celého světa dodávky drog. Jediné právo, které zde platí, je právo silnějšího a bohatšího.
Zapovězené město leží na území státu Shan na severovýchodě Barmy. Nejprůchodnější přístupová cesta ale vede z hraničního přechodu s čínskou provincií Jün-nan. Turisty sem kaskádovitými plantážemi gumovníků doveze taxík za asi 40 minut, rychlejší mototaxi to zvládne za poloviční dobu. Obojí stojí v přepočtu asi 300 korun, cestovné se ale může prodražit, když auto zastaví po zuby ozbrojení teenageři z místního kmene Wa a budou se domáhat výpalného za průjezd jejich územím.
Moc samozvaných milicí končí na neviditelných, ale přísně respektovaných liniích uvnitř oblasti, kde se stýkají hranice Barmy, Thajska, Laosu a Číny. Zlatý trojúhelník je bezvládným územím odjakživa. Zdejší maková pole pokrývala dlouhá staletí většinu světové spotřeby opia a heroinu. Operovali zde váleční vůdci nezávislých kmenů, pašeráci a agenti různých tajných služeb, včetně legendárního Anthony Poshepnyho – živoucí předlohy šíleného plukovníka Kurtze z Coppolovy Apokalypsy. Zvláštní status si oblast zachovala během sedm desetiletí trvající občanské války i po nástupu demokraticky zvolené vlády opoziční vůdkyně Su Ťij. Drží si ho i dnes, kdy se vlády opět chopila vojenská junta. Zlatý trojúhelník má armádu vlastní. Oficiální jméno je Národně demokratická aliance, ve skutečnosti ji ale založil místní samovládce jménem Sai Lin. Depeše uniklá z korespondence ambasády USA ho popisovala jako „regionálního vládce, pašeráka drog a rádoby Jamese Bonda se soukromou armádou“. Sídlem jeho moci je město Mong La.
Čína-nečína
Hranice města stráží socha Buddhy na kopci vyčnívajícím z džungle. To, co se před jeho očima odehrává, nemá s buddhistickými ctnostmi společného vůbec nic. Město vlastně nemá moc společného ani s Barmou a jeho obyvatelé ho častěji nazývají čínským jménem Čaomengla. Namísto barmským kyatem se zde platí výhradně jüanem. Čínský je zde i čas a elektřina, která sem proudí zpoza hranic z provincie Jün-nan. Město je proto od zbytku Barmy posunuté o 90 minut dopředu a na rozdíl od zbytku státu nezažívá výpadky proudu.
Vztah města a Číny je komplikovanější, než by se mohlo zdát. Původní město Mong La stávalo v těsné blízkosti hraničního přechodu. V roce 2003 ve zdejším kasinu prohrál vysoký čínský úředník (podle některých zpráv šlo o dceru státního představitele) statisíce dolarů. Když se skandál nepodařilo ututlat, Čína zavřela hraniční přechod, vypnula dodávky proudu a zlikvidovala několik inkriminovaných kasin. Sai Lin nechal kasina postavit znovu dále od hranic a na okraji džungle na jeho rozkaz vyrostla záložní uhelná elektrárna. Zakrátko se sem přesunul i zbytek města. V roce 2012 Čína resortu vypnula internetové připojení, aby omezila bující epidemii online hazardu. Vládce města nechal na střechy podniků nainstalovat obrovské satelity a spojení opět obnovil.
Přetahovaná o moc a vliv probíhá řadu let. V současnosti probíhá v Barmě konflikt mezi vládnoucí vojenskou juntou a různými soukromými armádami. Čína proto řadu hraničních přechodů zavřela a zátarasy se objevily i na vstupu do oblasti Mong La. Zboží i lidé ale přes hranice proudí dále přes zavedené pašerácké stezky. I když je hranice oficiálně prostupná, čínští občané smí do Barmy vstupovat pouze se zvláštním oprávněním. Kdo ho nemá, může za pár jüanů přejít v místě, kde je v hraničním plotě „náhodou“ díra. Stejná omezení platí i pro návštěvu samotného města a před kasiny v Mong la se tyčí varovné nápisy, že čínským občanům je vstup zakázán. Ve skutečnosti opatření respektuje málokdo. Ti bázlivější – nebo pohodlnější – mohou využít služeb zdejších „stínových gamblerů“. V kasinech je poznáte podle brýlí s kamerou a sluchátka v uchu. Do něj přichází pokyny od klienta, který sleduje dění z pohodlí domova na obrazovce telefonu a peníze utrácí na dálku.
Ráj volného obchodu
Stejně pružně se Mong La přizpůsobuje jakémukoliv jinému přání zákazníků. V hotelových pokojích běží v televizích nekonečné maratony japonské pornografie, čínských historických dramat a korejských telenovel. Na stolcích se vrší hromady letáků místních nechvalně proslulých nevěstinců. Šestnáctileté panny a kombo matka-dcera patří v jejich nabídce k nejméně šokujícím položkám. V obchodech se dá koupit doslova cokoliv. Drogy. Zbraně. Luxusní automobily s dovedně odstraněnými výrobními čísly. Zdejší otevřená tržiště jsou proslulá svou nabídkou živých živočichů. Koupíte zde vzácné želvy, medvědy, sněžné leopardy, opice i netopýry. Jakékoliv zvíře vám v restauracích připraví k obědu. Vyhledávanou lahůdkou je pangolin – ohrožený šupinatý mravenečník, jehož maso je v Číně považované za léčivé. Zájemci o zázračné léky zde mohou koupit i další, ve zbytku světa zakázané ingredience – mumifikované tygří tlapy, nosorožčí rohy, prášek ze žluči ohrožených medvědů a pochopitelně i slonovinu. Reportéři časopisu Vice na tržiště pronikli v doprovodu oxfordského profesora zoologie Vincenta Nijmana. Nijman ve zdejších klecích našel přes 40 zástupců kriticky ohrožených druhů včetně vydry chluponosé, která je obecně považována za vyhynulou. Sousedící obchodníci se slonovinou nabízeli 49 celých klů, počet částí a úlomků šel do tisíců.
Absolutně neregulovaný trh se městu evidentně vyplácí. Celá oblast prožívá obrovský developerský boom. Na územích, která ještě nedávno pokrýval deštný prales, rostou další kasina, luxusní hotely, nákupní centra, obytné komplexy a golfová hřiště. Vládci Mong La se snaží své království prezentovat jako asijské Las Vegas. Finance, které projekty spolykají, by ale zisky ze zdejších kasin nestačily pokrýt. Město má naštěstí další zdroje příjmů. V krytých hangárech fungují obrovská centra online hazardu a internetových podvodů všeho druhu. Z celé jihovýchodní Asie sem sváží pohledné dívky, které vysedávají u kamer a lákají z důvěřivých mužů osobní informace a peníze. Největší zisk ale plyne z tradičního artiklu Zlatého trojúhelníku.
Nejvýnosnější artikl
Až do 90. let, kdy primát v produkci opia převzal Afghánistán, pokrýval Zlatý trojúhelník většinu světové spotřeby heroinu. Makovicová pole pak rychle nahradily laboratoře. Thajští chemici zde z čínských ingrediencí dokážou připravit cokoliv, po čem je na světě poptávka. Největší podíl zdejší produkce obstarávají metamfetaminy. Vaří se zde ale i exotičtější drogy – extáze, flakka, captagon, fentanyl a samozřejmě i „šílené pilule“ yaba, které dlouhá léta dominují drogové scéně v jihovýchodní Asii. Směs metamfetaminu a kofeinu byla původně určená pro koně šplhající ve vražedném vedru do příkrých úbočí zalesněných hor. Výpary z rozdrcené tablety zahřáté na hliníkové fólii udrží uživatele na nohou i několik dní. Výměnou jsou zčernalé zuby, zničená pokožka a těžká závislost. Když dojdou peníze, zamíří milovník yaby k lichvářům a vypůjčené peníze se pokusí rozmnožit v kasinu. Nevyhnutelně pak skončí jako beznadějně zadlužený „zaměstnanec“ zdejších vládců. Novodobý otrok, většinou používaný jako pašerák drog.
Mong La není jediným místem, odkud z dnešní Barmy putují do světa obrovské zásilky drog. Když Barma uvolnila v roce 2018 zákaz vlastnictví kasin cizími státními příslušníky, vyrostly na jejím území desítky podobných „zón svobodného obchodu“. Protidemokratický puč v roce 2021 situaci ještě zhoršil. Vojenská junta se sice opět formálně chopila moci, její jednotky ale na soukromé armády zdaleka nestačí a svobodný trh bují dál. Podle úřadů OSN dosahují zdejší výrobci drog ročního obratu kolem 60 miliard dolarů, což je dvoj- až trojnásobek produkce obávaných mexických kartelů. Zisky porostou dále. Když se v Afghánistánu chopil moci Tálibán, propadla se tamější produkce opia o 95 %. Barmská pole se hned první rok rozrostla dvojnásobně a ze Zlatého trojúhelníku opět začal proudit do celého světa tradiční heroin. Zavedených tras mají pašeráci dost a dost. Yaba a metamfetaminy putují už dlouhá léta přes Thajsko a Indonésii do Filipín, Japonska, Koreje a Austrálie. Zdejší captagon zaplnil díru, kterou na trhu zanechal pád Asadova režimu. Extáze se prodává v Berlíně. Flakka a fentanyl se objevuje až ve Spojených státech. S hrozbou tarifů si ale zdejší vládcové hlavu nelámou. V prostředí skutečně svobodného trhu nemají tradiční ekonomické nástroje žádnou moc.
