Prioritou státu jsou bezpečnost a obranná výroba. Co dělají zbrojovky, banky a jaké přijdou technologie

Období, které dnes zažíváme, by se dalo nazvat „přechodem na silnější obranu“. To je provázeno snahou dál zvýšit rozpočet na armádu (premiér Petr Fiala hovoří o třech procentech HDP), větší politickou vůlí zajistit bezpečnost a úsilím o rozsáhlejší výrobní kapacity obranného průmyslu, které je provázeno potřebou zajištění dostatečných finančních zdrojů. „Musíme si u toho uvědomit, že zajištění bezpečnosti je veřejným statkem, který slouží všem občanům. Není to pouze věcí politiky a armády. Proto je nutné posilovat náš obranný průmysl a mít pro něj dostatek peněz na investice. Nemůžeme čekat, že některé věci za nás jako v minulosti zajistí někdo jiný,“ řekl na začátku konference Jakub Landovský, výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe, který byl v minulosti náměstkem ministra obrany a do loňského roku českým velvyslancem při NATO.

Financování obranného průmyslu

Jedním z bolavých problémů obranného průmyslu, který je přitom dnes nejrychleji rostoucím odvětvím českého hospodářství, bývalo odmítání a váhání bank a dalších finančních institucí při poskytování půjček na zbrojní výrobu. I v tomto případě se situace mění k lepšímu, ale pořád ještě není uspokojivá.

Jan Juchelka, prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky k tomu na konferenci řekl, že „banky chtějí v tomto případě naplňovat potřeby státu a my máme úzkou spolupráci s mnoha firmami z obranného průmyslu. Alfou a omegou i u toho samozřejmě zůstává, zda je klient dlouhodobě financovatelný“. Protože se jedná o výrobu zbraní, tedy silně regulovaný sektor, svoji roli v tom hraje i stát. „Obrana má být premiantem ve financování a od zahájení války na Ukrajině v roce 2022 v tom došlo k obrovskému posunu,“ dodal k Juchelkovým slovům Daniel Krumpolc, předseda představenstva a generální ředitel státní České exportní banky. Se zajištěním financováním nemají zásadní problémy velké konglomeráty, ale spíše malé a střední zbrojovky. A pak existují i varianty, že úspěšná firma investuje do dalšího rozvoje sama. To připomněl ředita Zeveta Ammunition Tomáš Hrádek: „Financujeme se z vlastních zdrojů a za dva roky se naše kapacity trojnásobily. A máme zajištěny další vysoké investice.“ Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR pak upozornila, že situace ve financování ještě není uspokojivá, protože se do toho promítají i rezidua z minulosti, kdy banky odmítaly poskytovat zbrojovkám peníze, a to byla záležitost celé Evropské unie. „Zlepšilo se to, ale problémy někdy nadále mají malé a střední podniky,“ řekla Helm. V této části diskuse také zaznělo, že Evropská investiční banka pořád přímo nepovoluje financování výroby zbraní a že by to mohlo ohrozit bezpečnost Evropy v současném rozbouřeném světě.       

Hrozby a dialog státu a průmyslu

Kromě zajištění efektivní vojenské výroby by měla v Česku existovat dlouhodobá politická strategie ohledně bezpečnosti. Neměla by se měnit s každou novou vládou. Je u toho také potřebné vyčlenit dostatečné zdroje, aby to zajistilo stabilitu plánování obranného průmyslu. Nejisté a nedostatečné rozpočtové závazky, které jsme viděli v minulosti, jsou sebezničující, protože brání dlouhodobým investicím do kapacit. Aby měla obranná strategie, její financování a plánování smysl, měla by být rovněž více komplexní, tedy evropská. A založená zejména na společných potřebách NATO. V této souvislosti se diskutuje i o dalším zvýšení českého rozpočtu na obranu, jak to před několika dny avizoval premiér Petr Fiala. Hovoří se o třech procentech HDP. Jenže opozice, která podle všeho vyhraje v září sněmovní volby, se k tomu staví velmi vyhýbavě. 

Velitel vzdušných sil AČR: Kdo upozorňuje na rizika, není válečný štváč

Rozhovory

Investice do obranného průmyslu se přitom pozitivně projevují na kondici české ekonomiky. „Tři procenta HDP na obranu ano, klidně i víc, protože investice do obranného průmyslu se vrátí třikrát, čtyřikrát,“ potvrdil David Hác, předseda správní rady společnosti STV GROUP. Ta vyrábí munici, která je tolik potřebná na Ukrajině. Jen za první rok války do toho STV GROUP investovala miliardu korun a vytvořila 600 nových pracovních míst. Teď má připraveny investice za dalších pět miliard a tím vytvoří až 1000 pracovních míst. Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR, k tomu na konferenci Obrana a bezpečnost dodala, že bychom „měli více využívat i Evropského obranného fondu“ a že tři procenta HDP na obranu jsou dobrým stimulem pro český průmysl i celou ekonomiku. Upozornila i na to, že je potřeba zvýšit investice do vědy a výzkumu. Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického v Praze k tomu dodal: „Naši akademici a studenti se už zapojili do projektů, které posílí schopnosti naší obrany, spolupracujeme i přímo s českou armádou. Technologie se ale vyvíjejí tak rychle, že jakoukoli podobnou spolupráci je potřebné zrychlit a zpružnit“. Rektor Petráček avizoval, že brzy bude představen i jeden pozoruhodný výsledek spolupráce akademické sféry při zajištění obrany, ale neprozradil, o co přesně jde. Brigádní generál Petr Milčický, ředitel sekce rozvoje sil Ministerstva obrany na Generálním štábu Armády ČR, upozornil, že tři procenta HDP na obranu je armáda schopna a připravena smysluplně investovat a využít, ale ruce ji někdy svazuje byrokracie, protože některé věci a zakázky trvají příliš dlouho. „Armáda bude tak silná, jak bude silný celý bezpečnostní systém České republiky,“ dodal generál Milčický.

Technologické budoucnost

V případě obraného průmyslu a jeho posílení je potřebné klást velký důraz i na inovace, vědu, výzkum a využití moderních technologií. Jak ukázaly války na Ukrajině i Blízkém východě je jejich rozvoj naprosto zásadní, protože změní způsob válčení. Zkušenosti z minulosti přitom říkají, že orientace zadávání zakázek na inovace se v budoucnosti projeví také při různém civilním využití a poslouží nakonec celé společnosti.

„Naše společnost se věnuje mnoha projektům a výsledky některých z nich určitě postupně zasáhnou i civilní sektor,“ řekl na konferenci Bohuslav Přikryl, viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace. Tento bývalý rektor Univerzity obrany a brigádní generál v záloze ale varoval před tím, že do výzkumu a inovací jde v Česku i v celé Evropě ve srovnání s Amerikou a Čínou daleko méně peněz, přitom užití moderních technologií včetně umělé inteligence je pro dnešní válčení i obranný průmysl naprosto zásadní. „Musíme v tom hodně přidat, vždyť ani z dnešních dvou procent na obranu nejde na inovace, vědu a výzkum tolik, co by mělo. Je to vážná věc,“ prohlásil Přikryl. Potvrdil to i Přemysl Rubeš, partner investičního fondu Presto Tech Horizons. Ten spolupracuje s holdingem CSG, který je silným hráčem v českém obranném průmyslu. „Do nejmodernějších technologií musí kromě státních peněz a financí z bank jít i rizikový kapitál, protože některé věci je potřeba udělat rychle, vlastně hned a někdy se u toho musí i riskovat. To se my snažíme dělat a máme už 60 start-upů, které pracují na inovacích v obranném průmyslu. Některé se už úspěšně prosadily například na Ukrajině,“ říká Rubeš. Bohuslav Přikryl i Přemysl Rubeš se pak shodli na tom, že budoucí válčení bude ovlivněno a změněno moderními technologiemi tak, že si to dnes ani neumíme představit.

Jak ukázala konference Obrana a bezpečnost, doba, kdy byl obranný průmysl a zbrojařské firmy na okraji zájmu, je pryč. V zájmu bezpečnosti České republiky je nutné v tomto sektoru ekonomiky ještě více pokročit vpřed a posílit jej. Nakročeno k tomu máme, ale některé překážky by se měly rychle odstranit.