Vraždy, terorismus, únosy a pohřeb zaživa. Seznam nejhledanějších osob FBI ukazuje temné stránky člověka
V roce 1950 FBI poprvé zveřejnila seznam deseti nejhledanějších osob. Za 75 let existence se ze seznamu stala součást popkultury, objevil se v bezpočtu referencí, knih a filmů. Seznam je ale velmi reálný a vystřídala se na něm řada hrozných, ale i zajímavých zločinců, podivínů a celebrit podsvětí. Víte, jaké byly jejich příběhy?
Letáky s portréty renegátů a nápisem „WANTED“ vylepovali šerifové už v dobách Divokého západu. Myšlenka sestavit z prchajících zločinců jakousi hitparádu ale vznikla až ve 30. letech, kdy začali vyšetřovatelé FBI hlavám podsvětí přezdívat přízviskem Veřejný nepřítel (Public Enemy). Ve filmech a gangsterkách těm nejhorším z nejhorších detektivové přidávali i číslici. Veřejným nepřítelem č. 1 měl být například Al Capone, John Dillinger nebo George „Baby Face“ Nelson. V FBI ale číslování oficiálně zavedli až v roce 1950, kdy byl zveřejněn první oficiální seznam deseti nejhledanějších zločinců.
Nápad se nezrodil ve úřadovnách vyšetřovatelů, ale v redakci tiskové agentury International News Service (dnešní UPI). Šéfredaktor William Kinsey Hutchinson se znal s všemocným šéfem FBI J. Edgarem Hooverem. Při jedné ze společných večeří nadhodil, že by čtenáře mohlo zajímat, po jakých nebezpečných zločincích federální policie nejvíce pátrá. Hoover o tom pochyboval, z paměti ale vylovil desítku zločinců a Hutchinson dal seznam v únoru 1949 k dispozici americkým deníkům. Zájem čtenářů předčil všechna očekávání a na policejních stanicích začaly zvonit telefony s tipy, kde hledané zločince najít. J. Edgar Hoover si uvědomil, že tímto způsobem může do pátrání zapojit celé Spojené státy. Vydal proto rozkaz, aby jeho agenti prošli veškeré záznamy a archivy a sestavili pečlivě promyšlený seznam desítky nejhledanějších renegátů.
První oficiální seznam „FBI Most Wanted“ vyšel 14. března 1950. Titul nejhledanějšího zločince připadl notorickému delikventovi Thomasi Holdenovi. Známý gangster byl nedávno před tím propuštěn z dlouholetého vězení a vrátil se domů do Chicaga. Při rodinné hádce ale zavraždil svou ženu a dva její bratry a beze stopy zmizel. Několik měsíců po zveřejnění seznamu v ústředí FBI zazvonil telefon. Čtenář deníku The Oregonian agentům oznámil, že chlapík na fotografii je nápadně podobný zedníkovi, který žije na předměstí Portlandu a říká si John McCullough. Když si policie pro McCullougha přišla na stavbu, detektivové v něm identifikovali hledaného Holdena.
FBI zjistila, že se sdílení seznamu hledaných zločinců vyplatí. Za 75 let existence se na něm objevilo 535 jmen. Dopadeno bylo 496 z nich a k více než třetině zatčení přispěla svědectvím veřejnost. Jakou váhu seznamu FBI přikládá, dokazuje i fakt, že ho dnes zveřejňuje v rámci oficiální mobilní aplikace.
Největší zločinci, co se na seznamu neobjevili
Seznam sestavuje centrální vyšetřovací divize FBI ve spolupráci s 56 regionálními ředitelstvími a PR oddělením. O finální podobě pak rozhoduje nejvyšší vedení FBI. Jednou z podmínek umístění na seznam je, že zločinec musí být jednoznačně identifikovaný, musí na něj být vystaven zatykač se skutečným jménem a jasnou fotografií. Tato podmínka je důvodem, proč se na seznamu nikdy neobjevili někteří nejslavnější padouši. Jméno Ted Kaczynski na seznamu nikdy nefigurovalo, protože identita teroristy Unabombera byla odhalena až těsně před jeho dopadením. Stejný důvod nastal i v případě newyorského vraha známého jako „Son of Sam“ (David Berkowitz) nebo záhadného odstřelovače známého jako Beltway Sniper, který zastřelil 10 lidí ve Washingtonu (pátrání odhalilo, že šlo o dvě různé osoby). Velká jména kriminální historie ale na seznamu pochopitelně figurují. Sériový vrah Ted Bundy dokonce málem získal titul zločince dopadeného nejrychleji po umístění na seznam. Ocitl se na něm v roce 1978, když podruhé utekl z vězení. Dopaden byl za pouhé čtyři dny.
Nejkratší pobyt na seznamu
Pochybný titul nejrychleji dopadeného zločince Tedu Bundymu vyfouknul Billie Austin Bryant. Usvědčený lupič a násilník utekl v roce 1968 z vězení a na půl roku se po něm slehla zem. V lednu 1969 zničehonic přepadl banku ve Washingtonu a na útěku zastřelil dva agenty FBI. Na seznamu FBI Most Wanted se proto ocitl okamžitě. Jen asi hodinu po zveřejnění na vyšetřovnu zavolal soused Bryantovy ženy. Hledaného zločince prý viděl běžet po ulici a z podkroví svého domu teď slyší podezřelé zvuky. Policie zjistila, že se uprchlík ukryl na půdě a zabouchl za sebou poklop, který pak ale nedokázal otevřít. Dvouhodinový rekord nejrychlejšího dopadení drží Bryant dodnes.
Nejdelší pobyt na seznamu
Nejdéle figurovalo na žebříčku jméno Victor Manuel Gerena. Bankovní lupič se v desítce nejhledanějších zločinců objevoval celých 32 let a v FBI prý koloval vtip, že by se žebříček měl přejmenovat na „Victor Manuel Gerena a devět dalších“. Zařazen na něj byl v roce 1983. Gerena tehdy pracoval jako strážný obrněného vozidla svážejícího tržby z bank Wells Fargo. Jednoho zářijového odpoledne obrátil zbraň proti svým kolegům, spoutal je a vbodnul jim injekci aspirinu rozpuštěného ve vodě. Když upadli do bezvědomí, zmizel s celým nákladem v hodnotě 7 milionů dolarů. Pátrání zkomplikovala skutečnost, že loupež byla jen jednou z fází zločinecké operace portorikánských separatistů. Postupně bylo zatčeno nebo zneškodněno 19 pachatelů, Gerenu se ale nikdy dopadnout nepodařilo. Jeho jméno setrvalo na seznamu nejhledanějších zločinců až do roku 2016. FBI nevysvětlila, proč ho nakonec odstranila. Zpravidla to bývá v případě prokazatelného úmrtí stíhaného nebo když vyšetřovatelé usoudí, že už nepředstavuje hrozbu veřejnosti.
Nejstarší zločin
Ne vždy platí zásada, že FBI na seznam zařazuje pachatele aktuálních zločinů. V roce 2014 se v hitparádě nejstíhanějších padouchů překvapivě ocitlo jméno William Bradford Bishop Jr. Veterán US Army a dlouholetý diplomat přitom spáchal zločin před celými 38 lety. V roce 1976 brutálně ubil kladivem svou matku, ženu a tři syny, těla pak odvezl do bažiny, kde je polil hořlavinou a zapálil. Naposled byl spatřen v obchodě s outdoorovým vybavením v podhůří Great Smoky Mountains a nikdy nebyl dopaden. FBI v roce 2014 získala nástroj k digitální rekonstrukci fotografií umožňující vytvářet předpokládanou podobu stíhaných osob. „Zestárlou“ podobu tehdy 79letého Bishopa proto agenti zveřejnili pro případ, že někde v USA žije pod falešnou identitou. Po dvou letech byl ze seznamu opět vyřazen.
První žena
Na seznamu se během 75 let ocitlo pouze 11 žen. První byla Ruth Eisemann-Schierová stíhaná za obzvlášť brutální únos. Společně se svým přítelem přepadla v roce 1968 dceru realitního magnáta Barbaru Jane Mackleovou. Dvacetiletou dívku zavřeli do plastové bedny vybavené větracím zařízením a pohřbili do připravené jámy. Po otci požadovali výkupné půl milionu dolarů. FBI předávku výkupného monitorovala, únoscům se ale podařilo z léčky vyklouznout a na tři dny přerušili s otcem unesené kontakt. V separátním vyšetřování se podařilo vypátrat jména podezřelých i fakt, že dívka je pravděpodobně zakopána pod zemí. Únosci nakonec oznámili přibližnou polohu hrobu přímo na ústřednu FBI a stovce agentů se podařilo dívku zachránit. Více než 80 hodin pod zemí přečkala kupodivu bez úhony. Myslela prý neustále na šťastné chvíle strávené s rodinou o Vánocích a nikdy nezapochybovala, že bude zachráněna. Ruth Eisemann-Schierová byla po asi 70 dnech dopadena a odsouzena k sedmi letům vězení. Po čtyřech letech byla propuštěna a vyhoštěna do rodného Hondurasu.
Dvakrát na seznamu
Za celou historii se v hitparádě nejstíhanějších ocitlo dvakrát pouze šest jmen. První bylo James Earl Ray. Poprvé byl na seznam zařazen v roce 1968, kdy spáchal atentát na afroamerického politika Martina Luthera Kinga jr. Ray byl dopaden dva měsíce poté na londýnském letišti Heathrow, když se s falešný pasem pokoušel uprchnout do Rhodesie nebo Jihoafrické republiky, kde se hodlal skrývat pod ochranou apartheidu. Podruhé byl na seznam zařazen v roce 1977, když se mu podařilo uprchnout z vězení v Tennessee. Po dopadení mu byl k 99letému trestu přidán další rok.
Mezinárodní dosah
FBI je sice federální policejní úřad USA, na seznamu hledaných se ale pravidelně objevují i zločinci ze zahraničí. Ramzi Yousef, hledaný od roku 1993 za bombový útok na Světové obchodní centrum a atentát na let PAL434, byl na seznamu dva roky a nakonec byl dopaden v Pákistánu. V zahraničí byl stíhán a dopaden i pravděpodobně neslavnější zločinec. Osama bin Laden se na seznamu ocitl v roce 1999 kvůli bombovým útokům na americké ambasády a vojenské základny na Středním východě. Ze seznamu zmizel až v roce 2012, kdy už byl několik měsíců po smrti.
