Vítěz World Press Photo je podezřelý z podvodu
Paul Hansen, vítěz letošního ročníku World Press Photo, možná přijde o prvenství. Na fotce, se kterou soutěž vyhrál, totiž zřejmě „pracoval“ víc, než je pravidly povoleno.
Spor o fotografii má ale daleko hlubší kořeny. To, že fotografie do soutěží procházejí úpravami, je zcela běžné. Málokterý fotograf zveřejní „syrovou“ fotografii předtím, aby ji dotónoval. Pro zjednodušení: když proženete obrázek jakýmkoliv, byť i jemným, filtrem, má to dost zásadní dopad na to, jak bude na ostatní působit. Ti, kteří používají Instagram, mi rozumí.
Otázka „je možno manipulovat s fotkami?“ tedy možná není postavena úplně správně. Ta korektní verze by se dotazovala na způsob co se s fotkami může dělat, aby se nekřivila realita, a co už ne. Paul Hansen řekl australskému serveru news.com.au, že použil pouze běžné postprodukční techniky na „tónování a vyvážení světelnosti“. Mnohé ale nepřesvědčil – zvláště ne redaktory serveru extremetech.com, kteří jeho fotografii podrobili velmi podrobné analýze. A přišli na to, že výsledná fotografie je směsící tří vrstev, poskládaných na sebe tak, aby vznikl jeden působivý záběr.
Fotka byla pořízena 20.listopadu 2012 v jedné z úzkých uliček v Gaze, v den, kdy Izraelci opětovali palestinský raketový útok. Hansen vyfotil dav v úzké uličce, lidi nesoucí na rukou děti – oběti útoku. On sám ale tvrdí, že kouzelné světlo na fotografii je přirozené – což může a nemusí být pravda – a argumentuje tím, že použil pouze běžné techniky úpravy. „Cílem bylo rekonstruovat co jsem viděl a dosáhnout širšího dynamického rozsahu.“ Což je defacto to samé, z čeho jej obviňuje extremetech.com: „Uvědomil si, že nejlepší fotografie je příliš tmavá a plná stínů, tak se rozhodl spojit jich několik dohromady a osvětlit stíny.“ (Hansen sám tvrdí, že použil pouze jednu fotografii, kterou několikrát navrstvil kopiemi sebe sama.) Podle Nicka Dunmura, bývalého člena poroty, je zcela jasně vidět rozdíl mezi fotkou, která vyšla v Hansenově deníku v listopadu, a fotkou, která vyhrála cenu: "Tohle už vypadá jako ilustrace."
V pravidlech World Press Photo zní: „Obsah fotografie nesmí být pozměněn. Jsou povoleny pouze retuše, vyhovující obecně přijímaným standardům v oboru. Fotky se tedy můžou „vylepšovat“, nesmí se ale „padělat“. Okamžitě samozřejmě vyplývají další otázky: je opravdu potřeba, aby fotky byly objektivní? Můžete digitálně odstranit z fotografie stopy prachu, které vám ulpěly na objektivu? „A protože objektivy „vidí“ skutečnost jinak než oči, může upravit fotku tak, aby mu co nejvíc připomněla scénu, kterou si pamatuje?“ píše se na extremetech.com Určit tu správnou hranici ještě nějakou dobu zabere.
