Malíř čelil tváří v tvář „bílé smrti“. Spustil se mezi žraloky, aby je mohl namalovat
Nechal se spustit mezi bílé žraloky, jen aby jeho kresby byly co nejvěrohodnější. Malíř Jonathan Truss se v Jižní Africe pokusil přímo z klece pod hladinou oceánu realisticky zvěčnit predátory, kteří jsou často zobrazováni jako zabijáci a krvelačná monstra z hlubin
Žraloci bílí – stvoření, která budí respekt, i když stojíte na břehu. Jejich pověstná ploutev vykukující z vody je předzvěstí katastrofy a nejeden člověk, který viděl film Čelisti, se už nevzdálí od břehu moře. I přesto, že žraloci neloví lidi cíleně, pověst zabijáků jim už nikdo neodpáře. Jsou však děsiví i fascinující zároveň.
Prvním člověkem, který se odhodlal namalovat žraloky z bezprostřední blízkosti v jejich přirozeném prostředí, je Jonathan Truss. Dvaapadesátiletý umělec, jenž se věnuje kresbě zvířata žijících ve volné přírodě, tak odcestoval do města Gansbaai ležícího v Jižní Africe.
Vody okolo tohoto rybářského města jsou proslulé nejvyšším výskytem právě žraloků bílých. Truss a jeho kameraman se zde nechali spustit do hlubin v kleci, na které byla přivázána návnada v podobě čerstvě oddělené hlavy tuňáka.
Potom už se hodinu a půl oddával vytváření hrubých náčrtů, které později posloužily jako základ obrazů. „Pokud chcete zachytit vše, co by na obraze být mělo, musíte jít za žraloky do oceánu, ne jen do akvária. Malovat znamená mnohem víc, než jen pořizovat fotografie. Když ho kreslíte, díváte se mu do očí, poměřujete jak velká je zadní ploutev ve srovnání s délkou těla. Ten pocit je velmi vzrušující,“ svěřil se Truss pro dailymail.co.uk.
Žraloků kolem něj plavalo asi šest. Podle umělcových slov ale kreslení rozhodně nebyla žádná brnkačka a připomínalo spíš jízdu v kamionu na polní cestě. Jonathan Truss pravidelně cestuje do Afriky a Indie, kde se věnuje malování zvířat. Také vede výtvarné přednášky na výletních lodích.
