Tomu se říká odhodlání: Bezruká žena září na kulturistických soutěžích
Nemá ani jednu ruku, přesto si často sáhne na dno svých sil. Kulturistka Barbie Thomas totiž každý den poctivě dře a rozhodně se v ničem nešetří. Sedmatřicetiletá žena, která se účastní mnoha exhibicí a soutěží i mezi zdravými jedinci, je tak motivací nejen pro hendikepované, ale pro každého, kdo nevěří, že nic není nemožné.
Když jí byly dva roky, chytla se drátů vysokého napětí a přišla o obě ruce. Barbie Thomas, ale rozhodně neskončila jako žena, která by se celé dny litovala. Už v dětství dokazovala svoji vnitřní sílu, když utěšovala svou matku, jež si neštěstí nepřestala vyčítat. „Máma byla zoufalá, co se se mnou stane a jak budu žít. Já ji pak jen beze slov objímala nohama,“ řekla sedmatřicetiletá sportovkyně pro huffingtonpost.co.uk.
To, že se rozhodně nesmí s životem, kdy bude na někom závislá, dokazovala už jako teenagerka. Byla oporou plaveckého týmu, tancovala a hrála fotbal. V roce 2000 ale dostala novou motivaci. Chtěla se stát mistryní v kulturistice. Tvrdě trénovala, a když si myslela, že už je připravená na své první závody, kontaktovala organizátory. „Ti mi řekli, že nikdy vyhrát nemůžu,“ svěřila se. Taková studená sprcha ji ale nabudila ještě víc, a tak se začala pravidelně účastnit různých kulturistických klání.
I přesto, že vyhrála pouze závody, kde byla jedinou soutěžící, nikdy se svého snu nevzdala. Ona sama považuje za největší úspěch páté místo ze šesti závodnic. To bylo totiž poprvé, co porazila nějakou ze svých soupeřek. Barbie Thomas, která si sama vaří, píše emaily a obstarává veškeré každodenní záležitosti, si také mohla zahrát ve filmu Stevena Spielberga „A. I. Umělá inteligence“. Role robota jí ale kvůli těhotenství utekla. Matka dvou dětí v současné době dál trénuje a věří, že jednou za sebou nechá všechny konkurentky. „Moje velké přání také je, aby na mě lidé nekoukali s lítostí,“ uzavírá kulturistka.
