Muži roste nos na hlavě a v prasátkách porostou lidské orgány
To, co vypadá jako scéna z nějakého starého cirkusového kabinetu hrůzy, je zřejmě jedním z dokladů toho, jak daleko už dospěla lékařská věda. Člověk si může nechat sám na sobě vypěstovat části svého těla. A to je jen začátek.
Dvaadvacetiletý Číňan Siao-lien utrpěl v roce 2012 autonehodu. Nepodařilo se mu zajistit odpovídající lékařskou pomoc a byl postižen infekcí nosní chrupavky. Plastičtí chirurgové už jeho nos nemohli zachránit. Čínští lékaři tedy zvolili novou metodu, použili kožní tkáň a na čelo muži umístili takzvaný tkáňový expandér. To je silikonový implantát, který se vloží do chirurgicky předem tvarované dutiny. Ta se naplní fyziologickým roztokem vytvořeným z chrupavky žeber. Takto doroste tkáň podle předem daného tvaru. Teď už jen záleží na rozhodnutí nemocnice, kdy bude nos z čela přemístěn na místo, kam patří.
Od doby, kdy astronom Tycho Brahe přišel po ráně mečem při souboji o špičku nosu a používal prý měděnou náhražku, se doba přece jen změnila.
Teď dojde na orgány
Nepůjde však jen o nosy. Už v červnu přišla zpráva, že v Japonsku bude nejspíš legalizováno pěstování nových lidských orgánů ve zvířatech. Tato metoda znamená, že vědci vloží lidské kmenové buňky do zvířecího embrya, většinou jde o prase. Prase má totiž anatomicky a geneticky blízko k člověku. Vznikne tak „chimerické embryo“, které se pak vloží do dělohy zvířete, kde z něj vyroste úplný lidský orgán. Ten by se pak vyjmul a transplantoval člověku.
V Japonsku zatím bylo zakázáno klonovat člověka, hrozilo za to až desetileté vězení. Proto se nikdo neodvážil provést transplantace takto vzniklých orgánů a zatím vše bylo ve stadiu pokusů. Čeká se na změnu zákonů.
Je jasné, že jde o zcela neznámé území, které může být velmi riskantní. Profesor z Ústavu všeobecné genetiky Ruské Akademie věd Sergej Kiseljov tento problém komentoval s jistým optimismem: „Jaké nebezpečí to může v sobě tajit, není zatím snadné předpovědět, poněvadž transplantaci těchto orgánů člověku nikdo neprovedl. Mám ale za to, že tato technologie je velmi slibná. Je málo pravděpodobné, že dokážeme v nejbližší době reprodukovat orgány mimo organismus, zatímco zvlášť připravené živočichové mohou pěstovat tyto struktury ve svých útrobách.“
V Americe je to jednodušší
Ozývají se samozřejmě i ochránci zvířat, ale tentokrát se dokonce neshodnou ani mezi sebou, protože otázka záchrany lidských životů je příliš vážná. Zatím se povedlo některé orgány vypěstovat v laboratoři, takže se povedlo nahradit pacientům nefunkční průdušku a močový měchýř. Na srdce, ledvinu, plíce a játra ale v laboratoři kvůli složitosti těchto orgánů ještě nedošlo.
V každém případě je teď pro Japonce jednodušší provádět výzkum v USA, kde se vědci nemusí potýkat s takovými zákazy jako jinde ve světě.
Japonský biolog Hiromitsu Nakauchi letos získal z amerického grantu šest milionů dolarů a za tuto sumu se bude v laboratořích Stanford University pokoušet z prasat vytvořit jakýsi živý bioreaktor, ve kterém by šlo vypěstovat orgán z „rekvalifikovaných“ buněk nemocného. Postupovat bude právě výše popsanou metodou. Vědci by odebrali nemocnému několik vlastních buněk, třeba z kůže nebo z ústní sliznice a speciální metodou budou proměněny v buňky připomínající buňky raného zárodku. Tak vzniknou kmenové buňky, které se neomezeně množí a mohou se proměnit v jakýkoli z 230 typů buněk, ze kterých se skládá lidské tělo. Mohou se proměnit třeba ve svaly, krvinky nebo neurony. Pak je vědci přenesou do prasečího zárodku s upravenou dědičnou informací. Zvíře si pak nevytvoří vlastní orgán, ale náhradu tvořenou buňkami nemocného člověka. Nemocný cukrovkou tak má v praseti vypěstovanou novou slinivku, kterou by jeho tělo nemuselo po transplantaci odmítnout.
Etické problémy s podobnými pokusy jsou nesmírné. Jaké všechny mutace by mohly vzniknout, ať úmyslně, nebo kdyby se věci vymkly zpod kontroly, to by bylo normálně téma pro autory sci-fi. Jenomže brzo to bude všední realita.
