Na košickém sídlišti Furča umístil slovenský výtvarník Tomáš Džadoň na střechu dvanáctiposchoďového paneláku originální roubenky dovezené z Liptovské Tepličky

Na košickém sídlišti Furča umístil slovenský výtvarník Tomáš Džadoň na střechu dvanáctiposchoďového paneláku originální roubenky dovezené z Liptovské Tepličky Zdroj: Facebook Tomáše Džadona

Tři roubenky dohromady váží  nezanedbatelných čtyřicet tun
Roubenky zůstanou na střeše paneláku dva roky a potom se   uvidí, jaký bude jejich další osud
Na košickém sídlišti Furča umístil slovenský výtvarník Tomáš Džadoň na střechu dvanáctiposchoďového paneláku originální roubenky dovezené z Liptovské Tepličky
3 Fotogalerie

Roubenka mezi nebem a zemí: Na střeše košického paneláku vyrostly dřevěné domky

Jana Majorová

Zajímavý výtvarný počin zrealizoval slovenský výtvarník Tomáš Džadoň, držitel ceny Mladý výtvarný talent Nadace Tatra Banky. Na košickém sídlišti Furča umístil na střechu dvanáctiposchoďového paneláku originální roubenky dovezené z Liptovské Tepličky.

Roubenky skládal Tomáš spolu se svým týmem celé tři týdny, než je mohl jeřáb umístit na střechu domu. Na konzervativním Slovensku se ale tato kreativní novinka neobešla bez laviny kritiky.

„V dnešní době to jsou vyhozené peníze a celé je to blbost,“ „S uměním to nemá nic společného, je to jen atrakce,“ „Je to nevkusné,“ protestovali odpůrci.

Naštěstí se ale našli i tací, kteří v domcích na střeše vidí i výhody. „Pocházím z Terchové (podtatranská vesnice se silnou folklórní kulturou) a roubenky jsou mi velmi blízké,“ řekl jeden z obyvatel sousední bytovky. „Sedím v obýváku, piji kávu a koukám se na kus rodného kraje. Je to super! Držím Tomášovi palce.“

Džadoň si už na rozporuplné reakce zvykl a dodává, že obyvatelé paneláku, na němž roubenka stojí, dali jako jediní z oslovených k instalaci souhlas. Mluví o nich proto jako o hrdinech. „Jen doufáme, že to statik dobře spočítal a objekty nám nespadnou do obýváku,“ řekl jeden z obyvatel- hrdinů. Obavy jsou pochopitelné, tři roubenky dohromady váží nezanedbatelných čtyřicet tun.

A co říká o svém díle samotný autor? „Jde o spojení dvou zdánlivě protichůdných věcí. Světy, jež tvořily a ještě stále vytvářejí naši realitu. Žijeme v prostředí plném nesmiřitelných rozdílů! Toto dílo vychází z dlouhodobějšího užívání a pozorování okolí. Je to vyústění nápadů s lidovou architekturou, kterou jsem se snažil nějak osobně prožít a spojit s vlastní zkušeností ze sídliště s prostředím, jež mi vyhovovalo. Vnímám to jako příspěvek k tomu, jak se vyrovnat s věcmi, které tíží mě a společnost. Jelikož se umělci obecně považují za nedůvěryhodné blázny, jsem rád, že jsem našel dárce a sponzory a přes program 3,2 EHMK přispělo i ministerstvo kultury SR. Vím, že toto dílo běžným lidem život nezmění, ale je z něj cítit množství energie a to je pozitivní,“ uzavřel Džadoň.

Roubenky zůstanou na střeše paneláku dva roky a potom se uvidí, jaký bude jejich další osud.