STEVE FISHER: Morava – 23 000 let před naším letopočtem
„Před 25 000 lety byla v dnešních Dolních Věstonicích na Moravě v České republice vybudována osada sestávající z chatrčí postavených z kamení a mamutích kostí. Jde o nejstarší stále obývané lidské sídliště, které kdy archeologové objevili.” — Wikipedia
Místo děje: V kamenné chatrči si pravěký muž se svou ženou povídají o posledních novotách v osadě.
Žena: „Muži!“
Muž: „Ano, ženo?“
Žena: „Viděls už tu novou chatrč, kterou si postavil náš soused?“
Muž: „Ano, viděl.“
Žena: „Co si o ní myslíš?“
Muž: „Nemyslím si o ní vůbec nic. Je to chatrč.“
Žena: „Je velká.“
Muž: „Opravdu? Nevšiml jsem si.“
Žena: „Je hodně velká.“
Muž: „Tak dobrá. Přeju jim to. Museli nasbírat spoustu balvanů.“
Žena: „Ano, ale to není všechno. Víš, co udělali ještě?“
Muž: „Nevím, ale určitě mi to teď povíš.“
Žena: „Taky použili mamutí kosti.“
Muž: „Opravdu? Nu dobrá. Je to zajímavé. Je už hotová večeře?“
Žena: „To je všechno, co mi k tomu řekneš? Že je to zajímavé?“
Muž: „Ne. Možná jsi mě dobře neslyšela. Taky jsem řekl: ,Je už večeře?‘“
Žena: „Ještě není na stole.“
Muž: „Na jakém stole?“
Žena: „To se ptáš moc dobře. Na tom stole, který nemáme, protože naše chatrč je na stůl moc malá.“
Muž: „Mně ale nevadí jíst na zemi.“
Žena: „Dobrá. Doufám, že ti taky nebude vadit nejíst na zemi, protože žádná večeře nebude.“
Muž: „Proč nebude večeře?“
Žena: „Proč tě nenapadlo použít při stavbě naší chatrče mamutí kosti?“
Muž: „Omlouvám se. Je to pravda. Nenapadlo mě to. Tebe to ale taky nenapadlo.“
Žena: „A proto dneska není večeře. Nenapadlo mě to a tebe to taky nenapadlo.“
Muž: „To je něco jiného. Ty vaříš. Já jsem lovec.“
Žena: „Hrozná škoda, že neumíš stavět.“
Muž: „Už jsem ti říkal, že je mi to líto.“
Žena: „Ano, a teď, když ses omluvil, tak se ta naše chatrč najednou zdá mnohem větší.“
Muž: „To myslíš vážně?“
Žena: „Ne, pochopitelně že ne. Ty jsi hlupák. Tak jaký byl dneska lov?“
Muž: „Skoro se mi povedlo zabít šavlozubého tygra.“
Žena: „Opravdu? Co se stalo? Jsi v pořádku?“
Muž: „Jsem jen trochu poraněný. Tygr na mě zaútočil, a než jsem ho mohl probodnout svým pazourkovým nožem, jeden lovec ho zabil.“
Žena: „Který to byl?“
Muž: „Náš soused.“
Žena: „A jak ho zabil?“
Muž: „Měl takový dlouhý oštěp, který si sám vyrobil. Na špičce měl naostřený kousek mamutí kosti.“
Žena: „To jsi mi raději neměl říkat.“
Muž: „Protože se teď o mě budeš víc bát, až půjdu lovit?“
Žena: „Proto ne.“
Muž: „Mám čerstvé maso šavlozubého tygra.“
Žena: „Dobrá. Ulož ho do spižírny.“
Muž: „Do jaké spižírny?“
Žena: „Je skutečně s podivem, že jsi pořád ještě naživu.“
