Co nastane po odpálení 100 jaderných bomb? Podle studie přijde 25 let dlouhá zima
Několik válečných konfliktů, které v současnosti probíhají na různých místech světa, jaderný program Severní Koreje a Íránu, či možnost, že by se podobných zbraní hromadného ničení zmocnili teroristé, vyvolávají v mnoha lidech obavy. Co by se ale skutečně stalo, kdyby jen omezená nukleární válka vypukla? Na to odpovídá studie, kterou zveřejnil web onlinelibrary.wiley.com.
Představy o nukleární válce straší v lidských myslích již od bombardování Hirošimy v roce 1945. Angličtina má pro tuto možnou situaci výstižný (bohužel) výraz „nuclear holocaust”.
Tým vědců z Colorada vedený Michaelem J. Millsem se začal podobnou eventualitou zabývat vážně. Proto v počítači nasimuloval změny klimatu, které by proběhly, pokud by vypukla například válka mezi Indií a Pákistánem. Obě tyto země vlastní jaderné hlavice a jejich odhadovaný odpálený počet by byl kolem 100. Každá z nich je silná jako bomba svržená na Hirošimu.
Pokud by Indie a Pákistán použily všechny své jaderné bomby, celý svět by se ochladil o jeden až dva stupně a celkový objem dešťových srážek by se snížil o 10 procent. Čísla nevypadají nijak veliká, ale musíme si pamatovat, že klima je extrémně křehkou věcí – i tato malá změna klimatu by mohla vyvolat hladomor na mnoha místech světa.
Nukleární zima by pak trvala odhadem 25 let. Až 50 procent ozonové vrstvy by se ztratilo. Ještě menší ozonová vrstva by například výrazně přispěla k nárůstu onemocnění rakovinou kůže.
A proč vědci studii vůbec zveřejnili? Chtějí, aby se státy vzdaly svých nukleárních arzenálů. „Znalost toho, co by se stalo po odpálení 100 menších nukleárních zbraní, by mohlo motivovat státy, aby se vzdaly 17 000 nukleárních bomb, které dosud vlastní,” uzavírají vědci svoji studii.
Celou studii si můžete přečíst v originále zde.
