Jak se dělá správná diverze. Připomenete islamistům minulost
Rebelující mládež ve zprávičkách občas prosakujících z Íránu je možná výsledek britské ideologické diverze v podobě nejúspěšnější výstavy všech dob všeho světa (dva a půl miliónu návštěvníků za dva měsíce), která v Teheránu proběhla v roce 2011.
„Diverzi“ proti Íránu tehdy provedlo Britské muzeum zapůjčením válečku z pálené hlíny, popsaného babylónským písmem, který v roce 1879 britští archeologové vyhrabali v Iráku a rozluštili jako nejvýznamnější historický dokument dějin lidské svobody: Kýrovu deklaraci z roku 539 před našim letopočtem, osvobozující všechny národy Babylónské říše, jež zotročil krutý Nebukadnesar (Nabucco). Ten mimo jiné zplundroval tehdejší Izrael a do otroctví odvlekl celou židovskou vzdělaneckou elitu.
Perský král Kýros (persky Kuras) se svou armádou protékal do mizerně bráněného Babylónu ve chvíli, kdy se Nabuccovu synovi, králi Belšazarovi, při velké žranici zjevoval nápis Mene, mene, tekel, ufarsin, znamenající přibližně Všechno jsi zbabral a ztrestají tě Peršané (viz biblická kniha Danielova a obraz Rembrandtův).
Kýrův váleček s „okamžitou platností“ zotročené národy propouští, vrací jim náboženské svobody a nechává je odejít domů nebo zůstat, mluvit a psát svými jazyky a pěstovat svoje kultury. Nebýt jeho, nebyla by ani Bible a jí inspirovaná západní civilizace.
Perský model úspěšného multikulturního státu, těšícího se loajalitě svobodných poddaných, vydržel skoro tisíc let, vstřebal okupaci řeckou, hašteřil se s Byzancí a padl až nájezdům potomků Mohamedových, kteří jej zmonokulturnili až v dnešní mulláhokracii, zpod níž staroperská nostalgie možná začíná vybublávat – a je nejvyšší čas.
Ještě že Britové váleček stačili zavčas ukrást a odvézt do Londýna, než by se tam po něm slehla zem.
Text původně vyšel v tištěné verzi Reflexu č.43/2014.
