Je možné klonování Putina, jak to navrhuje jedna poslankyně?

„Takto počatým dětem by bylo umožněno požívat zvláštních daňových výhod,“ dočetl jsem se v tisku. Co takový fantasmagorický návrh vypovídá o současném Putinově Rusku?

Ani se mi tomu nechce věřit, ale v těch novinách jsem to vskutku našel. Jsou tam mimochodem zmíněny i jiné pozoruhodné návrhy zákonů z dílny paní poslankyně Mizulinové, například zákon zakazující přístup ženám na vysokou školu dřív, než porodí alespoň jedno dítě. Projde-li něco takového, stane se Rusko hned po islámských zemích nejpřípadnějším terčem bojovníků za politickou korektnost, aktivistů gender studies a feministických hnutí.

Z nějakých záhadných příčin je však terčem jejich bohulibého úsilí spíše demokratický Západ, jenž sice také ve velkém produkuje pitomosti, ale jiného druhu. V případě Putinova spermatu ovšem paní poslankyni ještě k tomu očividně chybí biologické vzdělání. To, že by potomci ruských matek měli stejného otce, by v žádném případě nezajistilo ani jejich oddanost otci vlasti, ani jejich láskyplnou spolupráci při budování Velkého Ruska. Je to jen variace na jiný nesmysl, eugeniku čisté rasy, jenž selhal spolu s třetí říší.

Zvážíme-li, že s výjimkou válek je nejvíce agrese člověka vůči člověku a trestných činů, včetně vražd, spácháno na příbuzných, je nápad učinit ze všech lidí bratry a sestry opravdu mimořádně slaboduchý. A to nemluvě o jiných rizicích. Tato fantasmagorie je produktem sociálně inženýrského myšlení, jež je vždy součástí velikášských politických projektů (-ismů), počínaje starými utopiemi (vždy zkrachovaly) přes nacismus až po komunismus.

Na počátku bývá snaha vylepšit svět podle představ ideových tvůrců (Marx, Lenin), vystřídaná przněním (kastrace, teď i Putinovo sperma) a vyvražďováním (koncentrační tábory, gulag) celých generací obyvatelstva a končící porážkou teroru za cenu hrozných ztrát. Možná je dobře, že něco takového jako návrhy paní poslankyně vchází ve známost už teď, dokud je čas, aby si i různí nepoučitelní důvěřivci vůči Velkému medvědovi stačili uvědomit, jak hloupý a nebezpečný ten velikášský mindrák spojený s kultem osobnosti je.

Ačkoliv dějiny mají tendenci se jaksi opakovat, tady bychom se snad pro tentokrát mohli dalšímu stalinismu vyhnout, je jiná doba. Může se namítnout, že výstřelky jedinců typu paní poslankyně ještě nic neznamenají, takové se najdou všude, obecně znepokojivé to není. To je asi pravda, ale obecně znepokojivé je, že osoba s takovouto produkcí je nyní v Rusku poslankyní a že nálada v zemi takové kuriozity produkuje.

Text vyšel původně v tištěném Reflexu č.1/2015.