Legendární Mont-Saint-Michel se stal znovu ostrovem
Po deseti letech skončily práce, které umožnily slavnému opatství Mont-Saint-Michel v severozápadní Francii zachovat si ostrovní charakter. "Člověk opravil, co poškodil. Přírodě se vrátila její práva," řekl dnes francouzský prezident François Hollande při slavnostním otevření mostu, který spojuje legendární místo s pevninou. Most nahradil pevnou hráz.
Hlavním bodem úprav bylo odstranění asi 900 metrů dlouhé hráze se silnicí, která spojovala ostrov s pevninou od roku 1879. Hráz totiž znemožňovala volný pohyb mořských proudů a přispívala tak k zanášení zátoky u Mont-Saint-Michel pískem. Odborníci spočítali, že kvůli usazování písku a zarůstání zátoky vegetací by Mont-Saint-Michel za asi 35 let už nemusel být ostrovem.
Na skalnatém ostrůvku se uprostřed mořské zátoky u normandského pobřeží tyčí opatský chrám, gotický klášterní komplex, mohutné hradby a malá vesnice. Všemu vévodí ve výši 170 metrů pozlacená socha archanděla Michaela na špici věže chrámu, která měří 4,2 metru a váží téměř půl tuny.
Každoročně sem kvůli tomu jezdí přes tři miliony lidí. Opatství je od roku 1979 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ostrov Mont-Saint-Michel (Hora sv. Michaela) byl svatým místem už pro Kelty, kteří ho zasvětili bohu Slunce. Za římských dob se místo nazývalo Hrobová hora, údajně podle toho, že skála byla kdysi keltským pohřebištěm. Na náboženskou tradici navázali i raní křesťané: v roce 966 zde benediktinští mniši vybudovali klášter, jedno z duchovních center západní civilizace.
