Vietnamec strávil jako zvíře 40 let v džungli. Byl donucen k návratu do civilizace. Je to správné?
Postavu Tarzana, člověka, který žil mimo civilizaci v džungli, zná svět z desítek knih amerického spisovatele Edgara Rice Burroughse a mnoha filmů. Ještě neuvěřitelnější je ale osud tří Vietnamců, kteří to prožívali reálně více než 40 let. Před časem se ale museli vrátit do „civilizace“ a teď o nich vznikl poutavý dokumentární film. Byl ale jejich nucený návrat správný?
Oblečený ve stromové kůře a listí lovil Ho Van Lang více než 40 let především krysy a další malá zvířata a jedl různé ovoce a kořínky. Podle jeho vlastních slov to nebylo „tak hrozné“, jen se musel přizpůsobit přírodě. Režisér Alvaro Cerezo, který o něm, jeho otci a bratrovi natočil v listopadu minulého roku dokument, ale tvrdí, že tito vietnamští muži měli až „nadlidské“ schopnosti, jak přežít v džungli.
Jejich příběh je přitom stejně neuvěřitelný, jako byl ten literární o Tarzanovi.
Během vietnamské války, v roce 1972, utekl Lang do džungle se svým otcem Ho Van Thanhem a starším bratrem, který se jmenuje Tri. Otec se tak rozhodl poté, co americké bomby zabily jeho manželku a dvě jejich další děti. Bál se nových útoků a toho, že přijdou o život všichni. Stalo se tak v okrese Tây Trà v provincii Quảng Ngãi ve středním Vietnamu. Na ploše 340 kilometrů čtverečních tam tehdy žilo jen několik tisíc lidí a bylo kde se schovat.
Muži si postavili chatrč ze dřeva a listí a jedli to, co džungle nabídla. Stavěli důmyslné pasti a chytali do nich opice, krysy, hady či ještěrky. Lovili žáby, sbírali ovoce a med. Největší „pochoutkou“ prý pro ně byla krysí hlava.
Některé věci si muži vyrobili z pozůstatků vybuchlých bomb a granátů.
Když viděli někde z dálky lidi, vždy uprchli. Báli se. Nakonec je ale místní obyvatelé objevili a úřady je pak donutily, aby se muži v roce 2013, po více než 40 letech, vrátili do civilizace. Důvod? V komunistickém Vietnamu je „potřeba mít vše pod kontrolou“.
Jak ale dokazuje dokument, zejména hlava rodiny, Ho Van Thanhem, kterému je již 85 let, trpí po návratu fobií. Bojí se lidí, neví, co si počíst s vymoženostmi civilizace, které neznal. Prý sedí neustále v koutě chýše a většinou nemluví. Pořád nevěří, že válka ve Vietnamu už dávno skončila a chtěl by se do džungle vrátit.
Režisér Cerezo se při natáčení dokumentu na pět dní s Ho Van Langem do džungle vrátil a ten mu předvedl, jak v přírodě přežívali. A je to někdy strhující podívaná.
Problémem po návratu do civilizace byly pro Langa (na rozdíl od jeho bratra, který se přizpůsobil rychle) různé nemoci, které mu v přírodě nehrozily. Komplikovaná a dlouhá byla i sociální adaptace – muži neznali pojem času, řídili se sluncem, když utekli, nebyla v jejich vesnici elektřina.
Lang také neznal žádné podrobnosti o ženském pohlaví. A podle filmu je to ještě pořád „dítě v mužském těle“. Ale pokud byste mu řekli, že má někoho zabít, aby přežil, pokusí se ho zabít, protože nerozeznává jako ostatní lidé, co je na tom dobré a co ne. Nechápal ani to, že zvířata ve vesnici, kde teď žijí, neutíkají před lidmi. To v džungli neexistuje. Nakonec se ale pomalu novému životu přizpůsobil.
Podle autora filmu je Ho Van Lang ale nesmírně klidný, protože v přírodě nebyly žádné civilizační vlivy, na které člověk jinak neustále reaguje.
Zde se můžete podívat na dokument, který nemá obdoby:
