Opravdový Mauglí: Divoká Tippi vyrostla v africké divočině
Jejím „bratrem“ byl dospělý slon, jejím nejlepším kamarádem se stal levhart a africká buš pro ni byla dětským hřištěm. Životní příběh Tippi Degre směle snese přirovnání ke Knize džunglí Rudyarda Kiplinga.
„Bylo to magické období. Být takhle volná v přírodě. A se svým dítětem. Měla velké štěstí. Do deseti let byla v naprosté divočině. Byli jsme to jen my tři, zvířata a velmi málo lidí,“ popsala dětství Tippi její matka Sylvie Degre.
Ta je profesionální fotografkou, stejně jako její muž Alain. V roce 1990, kdy se narodila Tippi, už byli oba kvůli práci v Namíbii. A ani kvůli malé dcerce se zpět do rodné Francie vracet nechěli. Svého rozhodnutí nakonec nikdy nelitovali. Ba právě naopak. Snímky malé Tippi, které rodiče v průběhu dalších let pořídili, dokazují, že dívka prožila zcela ojedinělé dětství.
„Vždycky říkala, že každý člověk má dar a tohle je její dar,“ vysvětluje schopnost přátelství Tippi se zvířaty Sylvie. „Dokázala se dostat do jejich mysli. Neměla žádný strach. Nedocházelo jí, že je menší než slon Abu. Prostě se dívala do jeho očí a mluvila na něj.“
I když se může zdát, že rodiče příliš nedbali na Tippino bezpečí, Alain se Sylvií tvrdí pravý opak. "V Jižní Africe mají lidé farmy o velikosti desetitisíců hektarů. Farmáři si často nechávají osiřelá divoká zvířata a vychovávají je u sebe doma. Ta jsou pak krotká, přivyklá lidem. Proto se s nimi mohla tak sblížit.“
Z africké divočiny Tippi nakonec přece jen odešla. V 18 letech začala studovat na univerzitě v Paříži a musela tak čelit zcela novému prostředí. Zdá se ale, že se se vším vyrovnala více než dobře. Dnes 24letá žena se stále cítí být Afričankou a touží získat namibijský pas. Jednou by se ráda stala velvyslankyní této země.
