Syndrom explodující hlavy. Trpíte jím také?
Syndrom explodující hlavy (anglicky exploding head syndrome, EHS) se nevyskytuje příliš často, přesto drtivá většina lidí, která jím trpí, nemá tušení, že se jedná o lékařsky popsanou poruchu. Informací k tomuto záhadnému syndromu není mnoho, a to především proto, že se dodnes neví, co jej způsobuje, a není tudíž léčitelný. Pokud však trpíte syndromem explodující hlavy (v některých zdrojích se uvádí syndrom vybuchující hlavy), může vás uklidnit alespoň informace, že není nebezpečný. Tedy alespoň ne natolik, aby vás ohrozil na životě. Samozřejmě je však velmi nepříjemný a život dokáže bezesporu pořádně zkomplikovat.
EHS popsal poprvé psychiatr Robert Armstrong Jones v roce 1920. Syndrom se zařazuje do skupiny poruch spánku a není jasné, co přesně je vyvolávajícím faktorem tohoto stavu. Syndrom explodující hlavy je spojen se sluchovými halucinacemi, jež přicházejí v počáteční fázi spánkového cyklu. Postiženého budí extrémně hlasitý a velmi nepříjemný zvuk, nejčastěji výbuch nebo výstřel. Lidé, kteří tímto syndromem trpí, tyto epizody popisují jako stav, kdy máte pocit, že někdo vystřelil z tanku přímo vedle vaší hlavy. V některých případech doprovází výbuch také záblesk světla. Přesto, že se celá epizoda odehraje během několika vteřin, toho, kdo EHS trpí, pořádně vyděsí.
Sluchová halucinace se může i několikrát zopakovat. Usínání vypadá tedy následovně: lehnete si do postele a začnete usínat, vtom uslyšíte výbuch, výstřel, obrovskou ránu a vyskočíte na nohy. Zvýší se vám tep a nahoru jde samozřejmě i adrenalin. Po chvíli mozek zpracuje, že se nic neděje, vše je v pořádku a asi se vám to „jen zdálo“. Lehnete si zpět do postele, po zhruba půlhodině se uklidníte a přichází kýžený spánek, když vtom se opět ozve rána. Scénář se opakuje s tím rozdílem, že poté, co ulehnete do postele, několik hodin přemýšlíte nad tím, co se to vlastně děje. Po několika dnech takovýchto příhod se začnete bát usínání a problém je na světě.
Jak jsem tedy popsala výše, EHS vás neohrožuje na životě jako takovém. U pacientů se však často začne projevovat úzkost. Spánková deprivace, úzkostné pocity, strach, to vše velmi negativně působí na psychiku a pod čím dál větším tlakem a stresem se jedinec trpící tímto syndromem nachází, tím častěji „výbuchy“ přicházejí. Lidé se tak ocitají v bludném kruhu.
Žádná specifická léčba neexistuje, jelikož není známa příčina onemocnění ani mechanismus vzniku. Syndrom nelze mimo získané údaje od pacienta prakticky nijak diagnostikovat. Některé publikace uvádějí, že v případě EHS se může jednat o epileptický záchvat, jenž postihuje část mozku blízko oblasti, která zpracovává zvuky.
To, že na syndrom explodující hlavy neexistuje léčba, odborníky až tolik netrápí, jelikož se ukázalo, že téměř ve všech případech tento syndrom postupem sám odezní. Buďte proto trpěliví, mějte na paměti, že EHS pravděpodobně spouští a rozhodně velmi zhoršuje stres. Vyhýbejte se alkoholu před spaním, dodržujte pravidelný spánkový režim či vyzkoušejte relaxační cvičení pro uklidnění před ulehnutím. V nejtěžších případech předepisují neurologové pacientům antidepresíva, jež mají na odeznění tohoto nepříjemného stavu velmi pozitivní vliv.
