Náboženský vůdce Iráku zakázal hrát muslimům šachy, karty a počítačové hry
Jeden z nejvlivnějších vůdců Iráku, ší'itský klerik ajatolláh Alí Sistání, zakázal ve své nové fatwě (což je nábožensko-právní stanovisko) hrát muslimům šachy, karty a počítačové hry. Sistání má přitom velký vliv na vládu v Bagdádu, které některé zbraně (například letadla) dodává i Česko. Ší'itů žije v Iráku kolem 20 milionů a tvoří většinu obyvatelstva.
Sistání tvrdí, že všechny vyjmenované hry jsou buď hazardní, nebo slouží pouze k zábavě, a proto je muslimové nemají provozovat. Své rozhodnutí odůvodnil slovy z Koránu, která zakazují „opojné nápoje (alkohol), hazardní hry, modlářství a věštění“.
Vlivný irácký náboženský vůdce tak následoval sunnitského saúdskoarabského Velkého muftího Abdulazíze bin Abdulláha, který se vyslovil pro zákaz šachů v lednu ve svém televizním pořadu. Řekl, že „šachová hra je ztráta času a slouží jen k nadměrným výdajům. To způsobuje nepřátelství a nenávist mezi lidmi.“ Snažil se lidem namluvit, že šachy se hrají často o peníze, což ale není pravda.
Šachy byly zakázány v letech 1980 až 1988 také v Íránu a od roku 1994 do 2001 je nedovolovalo hrát na svém území ani islámské fundamentalistické hnutí Tálibán v Afghánistánu. Proč tak nevinná hra jako šachy leží některým lidem v žaludku, je záhadou. V roce 1649 zakázal tuto hru v Rusku car Alexej I. Jako trest bylo tehdy stanoveno dokonce bičování. Za takzvané kulturní revoluce v 60. letech minulého století se šachy nesměly hrát ani v Číně.
Šachy ale nejsou takový problém, zakázat ale především mladším Iráčanům hrát počítačové hry, to je i nad síly jakéhokoli ajatolláha a nic v tom nezmohou ani slova z Koránu.
