Hrozba sociálních sítí: Jste si jisti, že nemáte internetového stalkera?
Denně ho využíváme jako zdroj informací nebo pro zábavu. Sdílíme jeho prostřednictvím své pocity, nálady, potřeby, ale málokdy si uvědomíme, že každá mince má dvě strany. A internet je má stoprocentně.
O bezpečí a opatrnosti na internetu se mluví neustále. Čteme o tom v novinách, slyšíme v rádiu, zmiňují se o tom i učitelé ve školách, a přesto se najde mnoho nadšenců, kteří beze strachu sdílejí se světem nejintimnější detaily svého života, jako by žádné nebezpečí ani neexistovalo.
Výběr vhodného hesla
Každý rok se objevuje žebříček nejpoužívanějších hesel světa, mezi nimiž vede slovo HESLO (jak jinak). Na dalším stupínku je 1234 a dále kombinace obou. V Česku na vedoucích místech pohodlně sedí Miláček a Pusinka. Možná máte lepší heslo, pokud ale najednou otvírá e-mail, internetové bankovnictví a zároveň sociální sítě, pak je to, jako byste ani žádné neměli.
Bezpečné heslo by mělo obsahovat velké písmeno, minimálně pět dalších znaků a číslici. Uchrání vás to před superhackerem? Neuchrání, protože ti se zaměřují na trochu jiné krádeže a vaše heslo by rozlouskli hned, ale proti těm z předpeklí určitě.
Příspěvky na Facebooku
Podle posledních analýz na Facebooku trávíme více než 60 procent času. Stal se velice rychle součástí našeho života a nedokážeme si představit správné ranní probuzení, aniž bychom rychle prohlédli, co je nového u našich přátel. Navzdory častým varováním se v komentářích stále objevují obrázky nahých dětí a informace o tom, kde se majitel profilu právě nachází. Že to neděláte? Super... a co vaše děti?
Před koncem minulého roku proběhl facebookový test, který si vyžádala společnost Komix. V něm se snažila zanalyzovat vzorce chování uživatelů Facebooku a jejich rodin. Test, na němž jsem se osobně podílela, probíhal následovně: nejdříve se vytvořil falešný profil, který vzbuzoval dojem, že patří osmnáctiletému muži jménem Lukáš. Ten si potom vyhledal uživatelku s velmi hravým jménem, s počtem přátel v řádech tisíců a požádal ji o přátelství (i když se neznali). Ta během pár chvil přijala a Lukáš okamžitě oslovil její přátele a také je požádal o přátelství.
Jak to dopadlo, už asi tušíte. Po nějaké době sledování příspěvků na timelinu zjistil, co všichni pravidelně dělají, jaké mají vztahy doma, všiml si probíhající šikany a zaznamenal i několik pokusů o sebevraždu... Test ukončil oznámením, že se mu někdo naboural do facebookového účtu a že přemýšlí o pořádném hesle. Během pár chvil mu uživatelé nabídli, že může použít to jejich, a také ho v komentáři uvedli.
Co z tohoto testu vyplývá?
Pokud by uživatelem nebyl tester, ale člověk, který vyhlíží oběť, ať už pro krádež, stalking, nebo jinou kriminální činnost, díky selfíčkům a oznamování aktuální polohy by měl absolutní přehled o tom, kde se jeho oběť nachází, jak vypadá interiér bytu, ve kterém žije, a kdo jsou její nejbližší přátelé.
Tím pádem je ale ohrožena i celá rodina a narušeno její soukromí a bezpečí. Ano, jsou to děti, i když už větší, ale ruku na srdce, jak často i my dospělí ignorujeme pravidla, přeposíláme si data z pracovních mailů na soukromé, nezašifrovaně sdílíme marketingové strategie a know-how v řádech miliónů korun a ani nás nenapadne, že by nás mohl někdo sledovat.
Internet je vlastně takový Big brother, který pod záminkou zkvalitnění marketingu a zobrazování relevantní reklamy zaznamenává každý váš klik. Zná vás možná lépe než vy sami. Existuje sice možnost zvolit pro surfování na internetu anonymní okno prohlížeče, ale málokdo ji využije. Nehledě na to, že ani tohle není stoprocentně bezpečná cesta.
Možná je na čase, aby se soukromí stalo opět soukromím a aby internet sloužil nám, ne my jemu.
