Bolestivý, tradiční a krutý čínský zvyk. Malá chodidla byla známkou krásy, která měla vzrušovat muže
Byl to dlouhý a nepříjemný proces, který trval roky. Jeho následky nesly dívky celý život. Přesto přetrval v Číně doslova tisíciletí – svazování nohou, které mělo za následek takzvané lotosové nohy, bylo považováno za symbol krásy. Nevíme přesně, jak vzniklo, ale jedno je jisté: ještě dnes lze v Číně najít ženy, které následky tohoto „zkrášlování“ trpí.
Podle tradice dívce nohy nesměla vidět její matka, aby neviděla dceřino utrpení. Jak často se obvazy, namočené do bylinné směsi, na nohách vyměňovaly, záviselo také na bohatství rodiny. Bohatí si mohli dovolit měnit obvazy častěji. Nohy se namáčely do bylinné směsi se zvířecí krví, údajně proto, aby se noha změkčila. Bylo také nutné co nejvíce ustřihnout nehty na dívčiných nohou – to proto, aby nezarůstaly do kůže.
Nohy se také lámaly, aby mohly být ještě menší. Obvazy se neustále vyměňovaly a procedura se opakovala. Dívkám se nohy takto přetvářely už od útlého věku – zpravidla již od pěti či šesti let. Během procedury často vznikaly infekce. Lámání nohou a jejich stahování bylo pochopitelně velmi bolestivé a nebylo nijak neobvyklé, že dívka během procesu zemřela. Nohy se sice již v Číně nezmenšují, i tak má ale tradice stále své žijící oběti. Poslední továrnu, která vyráběla na zmrzačené nohy speciální boty, zavřeli na konci 90. let.
