Aboridžinci bojují za svá práva. Jsou jediným původním obyvatelstvem, které je nemá definované v ústavě.
Více než 250 zástupců Aboridžinců a obyvatel ostrovů Torresova průlivu se tento týden sešlo, aby na největším shromáždění za deset let pod emblematickou horou Uluru rozhodlo, jak nadále postupovat ve věci prosazování svých práv původních australských obyvatel. Shromáždění se konalo 50 let od referenda, ve kterém Australané rozhodli o započítávání původních obyvatel do národního cenzu. Nyní chtějí Aboridžinci získat víc než jen formální uznání své suverenity – chtějí získat „hlas“.
Austrálie nemá jako jediný ze států Commonwealthu v ústavě zakotvený vztah s původním obyvatelstvem. Jedinou úpravu vztahů představoval v roce 1967 začátek započítávání Aboridžinců do celkového cenzu obyvatelstva. Nyní shromáždění z Uluru odmítlo návrh na formální uznání statusu původního obyvatelstva, které by bylo zakotveno v ústavě. Požaduje změny praktičtějšího charakteru.
V závěrečných projevech bylo zdůrazněno, že Aboriginci jsou proporcionálně nejuvězňovanějším národem na světě, mladiství se stávají delikventy častěji než bílí Australané a děti jsou kvůli nevyhovujícím sociálním podmínkám častěji odebírány matkám. Shromáždění proto žádá reálné reformy, které mohou špatné sociální postavení Aboriginců ve společnosti změnit. Původní obyvatelé tvoří tři procenta 23 miliónového národa. Místo symbolických prohlášení požadují téměř 200 let po začátku osidlování Austrálie Brity kompenzaci všech represí, jež na nich byly od té doby spáchány.
Dokumenty, zakládající ve 30. letech 19. století provincii Jižní Austrálie, slíbily Aboridžincům důstojnost, spravedlnost a respekt. Desetiletí mohutného osidlování kontinentu s sebou však stejně jako u všech jiných dobyvačných projektů evropských národů nic podobného nepřinesly.
V příštích měsících bude připravena závěrečná zpráva shromáždění, která bude poté předložena australskému premiéru Malcolmu Turnbullovi. Kromě reforem v ní budou Aboridžinci po vládě chtít také ustavit stálou parlamentní reprezentaci. O případných ústavních změnách by se pak mělo rozhodnout v celostátním referendu, které by se mohlo konat již v příštím roce.
