Královský Ascot: Jak se z koňských dostihů stalo kloboukové šílenství?
Stejně jako nežijí české celebrity jeden týden v roce ničím jiným než filmovým festivalem v Karlových Varech, Británie se jednou za rok ztratí v úžasu nad roztodivnými klobouky hrajícími všemi barvami a tvary, které u příležitosti královských dostihů v Ascotu vynesou na hlavách jeho návštěvnice. Kde se tato tradice vzala a kolik dámy v průměru za exkluzivní klobouk utratí?
Dostihovou dráhu v Ascotu nedaleko anglického Windsoru nechala v roce 1711 postavit královna Anna I. V roce 1825 pak poprvé každoroční dostihy otevřel král Jiří IV. a od té doby se stala přítomnost britského monarchy tradicí. Alžběta II. letos první den dostihů v Ascotu nevynechala, ačkoliv se minulou středu ráno účastnila oficiálního otevření nového parlamentu. Do Ascotu dorazila za doprovodu prince Charlese, vévody z Cambridge a jejích manželek.
Královnu mohou Britové spatřit u mnoha jiných příležitostí. To se ale nedá říct o záplavě extravagantních módních kreací, které jsou k vidění pouze v Ascotu. Dostihy každoročně během pěti dnů navštíví na tři sta tisíc návštěvníků. V průměru pak Britové za oblečení a doplňky na Ascot ročně utratí třicet čtyři miliónů liber. To je dost k zaměstnání malé armády krejčích a kloboučníků.
Marketingová ředitelka dostihů Juliet Slotová médiím vzkázala, že k roli, kterou Ascot zaujímá v britském světě módy, se organizátoři staví velmi zodpovědně a kloboučnické řemeslo představuje srdce jejich poslání. Největší žně mají v tomto ohledu fotografové u Královské lóže, kam usedá nejen královská rodina, ale i omezený počet vyvolených, kteří se většinou rekrutují z nejvyšší společenské třídy, někdo významný je do lóže doporučil a musí tím pádem splňovat nejpřísnější pravidla dress codu stanovená pořadateli.
Pánové musí obléknout žaket černé nebo šedé barvy, vestu a pruhované kalhoty. Samozřejmostí je pak kravata a slavnostní cylindr. Od dam se pak očekávají formální šaty nebo sukně. Od roku 1971 jsou povoleny však i kalhotové kostýmy a od letoška overaly. Nejdůležitější součástí outfiu je však klobouk.
Pravidla dress codu pro Královskou loži jsou poměrně striktní. Pořadatelé se snaží předejít „vynalézavosti“ některých návštěvnic a zachovat tak vysokou estetickou úroveň sportovně-společenské události. Faux pas se v roce 1974 dopustila pornoherečka Linda Lovelace, která oblékla zcela průsvitnou halenku nebo návštěvnice, která před pěti lety dávala v odvážném outfitu na odiv svá četná tetování.
V lóži královny Anny, Windsorské lóži a Selské lóži jsou pravidla dress codu o něco méně striktní. Žaket může být nahrazen obyčejným oblekem a klobouk vlasovou ozdobou nebo-li fascinátorem. Přesto se během dostihů pohybuje po areálu opravdová módní policie vyzbrojená zásobou erárních vest, kravat, šál i klobouků.
Velká pardubická 2020 - kompletní informace k dostihové akci roku >>>
Klobouk nepředstavuje symbol Ascotu náhodou. Stejně jako byli vždy koňské dostihy zábavou urozených a bohatých, jsou tradičně i klobouky příznakem vysokého společenského postavení. V minulosti byly luxusní pokrývky hlavy neodmyslitelnou součástí úborů Britek, jimž byla udělena audience monarchou. Královna Viktorie například požadovala v účesech dam zakomponování třech per.
Až do konce 50. let bylo podle kurátorky výstavy klobouků v Muzeu Viktorie a Alberta Oriole Cullenové nepředstavitelné, aby součástí oděvu slušné dámy klobouk a rukavičky nebyly. Dnes se cena klobouků vyráběných návštěvnicím Ascotu na míru pohybuje v přepočtu mezi třiceti a padesáti tisíci korunami.
