Příběh drsných fotografií: Odvážný lékař uvízl na Antarktidě a musel operovat sám sebe
Leonid Rogozov. Jméno, které v dějinách lékařství vzbuzuje obdiv i respekt. Lékař, který zemřel teprve před sedmi lety, totiž proslul tím, že se mu podařilo provést operaci na sobě samém. A úspěšně.
Leonid Rogozov byl v roce 1961 členem sovětské výpravy, která odjela na odlehlou antarktickou základnu Novolazarevská. Rogozov byl jediným chirurgem výpravy. Když se svými kolegy odjížděl, cítil se zdráv. Po nějaké době ale na sobě muž začal pociťovat typické symptomy zánětu slepého střeva: bolest v dolní pravé části břicha, zvyšující se teplota. Rogozov navíc nemohl být dopraven do nemocnice, protože oblast zasáhla sněhová bouře, která základnu, už tak dosti odlehlou, odřízla od světa úplně.
Rogozov si v době, kdy se jeho bolest stupňovala a začalo být zjevné, že bez lékařského zásahu zemře, psal deník. Nejprve to svým kolegům nechtěl říct, aby je neznepokojoval. Jenže situace začala být neúnosná. Jako správný Sovět také Rogozov nezapomněl na zmínku o svátku práce, k němuž se tenkrát schylovalo: „Nikdy v životě jsem se necítil tak mizerně. Všechno kolem se třese jako za bouřky. Chlapi už to vědí. Teď se tu točí kolem, aby mě uklidnili. Mě to ale mrzí, zkazil jsem jim svátek. Zítra je 1. máj. A oni tu pobíhají a chystají autokláv. Musíme sterilizovat lůžko, bude se operovat,“ napsal si tenkrát Rogozov.
K operaci došlo v noci na přelomu 30. dubna a 1. května 1961. Z toho dne také pocházejí snímky, které po jejím úspěchu obletěly svět. Je na nich ležící Rogozov, který pouze ve světle lampy, kterou mu držel jeho kolega, inženýr Teplinskij, vyoperovává svůj apendix. Operaci asistoval také další člen výpravy, povoláním meteorolog. O svých asistentech ve svém deníku Rogozov poznamenal, že jsou to chudáci, když musí této operaci přihlížet. Byli tenkrát údajně bělejší než on sám.
Operace proběhla za chirurgovy částečné anestezie, které docílil pomocí novokainové injekce. Největší riziko spočívalo v tom, že by omdlel a nebyl by schopen zákrok dokončit. Během operace údajně cítil, jak mu vynechává srdce, od mdlob tedy opravdu nebyl daleko. Podařilo se mu ale situaci ustát, přepnout se do módu operatéra.
„Dostat se k apendixu nebylo snadné ani za pomoci zrcadla. Všechno jsem musel provádět víceméně po hmatu. Najednou jsem si uvědomil, že přestávám vnímat své rány. Byl jsem s každou minutou slabší, srdce začalo vynechávat. Po každých 5 minutách jsem musel dělat 20 vteřinové přestávky,“ napsal si sovětský chirurg do deníku. Během operace nakonec skutečně omdlel, ale vždy se mu podařilo opět nabýt vědomí.
Chirurg ze základny odjel až za rok – po operaci se zotavil rychle, a tak se rozhodl na antarktické základně zůstat. Po návratu působil jako lékař na mnoha místech v Petrohradě. Oženil se českou lékařkou a měli spolu syna Vladislava, který po nějakou dobu působil i v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
V lékařských kruzích si Leonid Rogozov vydobyl obdiv ke svému odhodlání a odvaze, s níž přistoupil k vlastní operaci. Zemřel na rakovinu jater ve věku 66 let.
