Mahsa zavraždila vlastního otce.

Mahsa zavraždila vlastního otce. Zdroj: Sadegh Souri

Třináctiletá Khatereh utekla z domova kvůli znásilnění vlastním strýcem. Po týdnu na útěku se ji v parku pokusila znásilnit skupina mladíků. Aby se Khatereh zachránila, začala sama sebe řezat nožem. Policisté ji našli v bezvědomí. Po ošetření ji převezli do nápravného zařízení.
Mashid zbývá již jen 8 měsíců trestu.
250 kilogramů opia, 30 gramů kokainu, 20 gramů heroinu. Drogy patřily otci, ale protože strážníci v domě nenašli nikoho jiného, Sowgand putovala za mříže.
Na dvoře zařízení smějí dívky strávit jen několik desítek minut.
Podle íránských zákonů jsou tamní dívky trestně odpovědné již od devíti let.
10 Fotogalerie

Čekání na smrt: Mladé vězenkyně v Íránu se na 18. narozeniny netěší

Martin Mrázek

Podle íránských zákonů jsou tamní dívky trestně odpovědné již od devíti let. Za pašování drog, ozbrojené přepadení či vraždu navíc mohou i v tomto věku obdržet trest smrti. Ten se však smí vykonávat až od 18 let. Nezletilé dívky tak často čeká doslova mučivé dospívání. U některých se přitom dá o spravedlivosti rozsudku minimálně pochybovat.

Příkladem může být patnáctiletá Shaqayeq, kterou v nápravném zařízení pro mladistvé delikventy navštívil íránský fotograf Sadegh Souri. Shaqayeq se společně s přítelem před rokem pokusila vyloupit obchod v Teheránu. Zatímco dívku policie zadržela, příteli se podařilo uprchnout. Soudce byl v jejím případě nemilosrdný, a tak je teenagerka jednou z těch, jež 18. narozeniny slavit nebudou.

Sedmnáctiletou Mahsu poslali za mříže kvůli daleko většímu zločinu. Zavraždila vlastního otce. Ten byl proti sňatku s chlapcem, jehož dívka milovala a Mahsa ho při jedné z hádek usmrtila nožem. Rodina nyní trvá na její smrti. Odvolávají se při tom na lex talionis, starou právní zásadu ve stylu "oko za oko, zub za zub". V nápravném zařízení jsou i dívky, které na rozhodnutí soudu teprve čekají. Jednou z nich je i šestnáctiletá Sowgand. Ta byla doma sama, když policisté vyrazili dveře a našli 250 kilogramů opia, 30 gramů kokainu a 20 gramů heroinu. Drogy patřily otci, ale protože strážníci v domě nenašli nikoho jiného, Sowgand putovala za mříže. Ani po takřka roce ji nikdo z rodiny nepřišel navštívit.

Život v nápravném centru je tvrdý. Na jídlo se ve frontě čeká dlouhé hodiny, na dvoře zařízení pak naopak dívky smějí strávit jen několik desítek minut. A každý den probíhají modlitby, po nichž si teenagerky musí vyslechnout kazatelovu přednášku o správné výchově a prosení Boha za odpuštění jejich činů. V kombinaci s vidinou jisté smrti tak dívky často propadají beznaději. Jejich těžký úděl se pokusil zachytit íránský fotograf Sadegh Souri.