Láska k Arktidě: Příroda mi dává vše, co potřebuji
Tinja Myllykangas se před šesti lety rozhodla navždy opustit pohodlný městský život. Univerzitní město Jyväskylä, kde vystudovala biologii, vyměnila za drsné pláně Laponska. Usadila se 180 kilometrů od nejbližšího města, stará se o 85 psů plemene husky a svého rozhodnutí nikdy nelitovala.
"Jsem ráda sama se svými psy a koňmi. Myslím, že samota je ten nejklidnější způsob života vůbec. Všechno to vzešlo z mé lásky ke zvířatům. Jde o mou vlastní náklonnost ke zvířatům a přírodě jako takové," uvedla Tinja v rozhovoru s fotografem Bricem Portolanem, který její domov zdokumentoval.
Mladá Finka žije společně s přítelem Alexem a cestuje jen na závody psích spřežení. Vaří na kamnech na dřevo, která zároveň vytápí její skromný příbytek. Světlo za dlouhých nocí jí poskytují jen svíčky. Pro vodu chodí každý den k řece, vždy se ale nejdříve musí prosekat ledem. Prádlo pere v malé sauně, jediném kousku "luxusu" na rozlehlých pozemcích.
Na záplavu emailů od zájemců o jízdu s jejími spřeženími reaguje jen velmi sporadicky. Autorovi snímků, které si můžete prohlédnout v galerii, například odpověděla až po dvou měsících. O peníze jí skutečně nejde. Nejšťastnější je prý během arktické zimy, kdy teploty klesají až k -38 °C. Tehdy všude panuje naprostý klid.
"Zjistil jsem, že příroda má velice pozitivní dopad na lidi jak psychicky, tak fyzicky. Ta nutnost čelit rozmarům přírody z nich dělá skromnější bytosti, které tak nějak ví, kde je jejich místo," tvrdí Brice Portolan, který se na fotografování lidí žijících mimo civilizaci specializuje. Jeho snímky mladé Tinjy si můžete prohlédnout v galerii.
