Rukopis: Otevřený dům

„Jsme jako houba, jež nasává nové informace a podle svého je zpracovává,“ popisuje sebe a své kolegy dvaatřicetiletý architekt Ondřej Chybík, spoluzakladatel architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers. Studio za své sedmileté působení získalo řadu významných mezinárodních ocenění. Jeho rukopis je patrný například na brněnské galerii nábytku značky My dva, na stavbě, jejíž venkovní plášť je složen ze stovek skořepin židlí, nebo na českém pavilónu milánského Expa 2015. Architekturu vnímá Ondřej Chybík jako dějiště sociálního reje. „Dneska už to není jen o těch formách, o tom, jestli je dům hezký, nebo škaredý. Důležité je, jak funguje společensky a jestli má nějaký vliv na životní prostředí, což je velké téma architektů mé generace.“

Když v roce 2010 zakládal se spolužákem z vysoké školy Michalem Krištofem architektonické studio, netušili, že jen o pár let později budou mít 30 spolupracovníků, realizované zakázky za miliardy korun a zhruba stejný objem zakázek před sebou, včetně největší dřevostavby u nás. Letos v únoru totiž vyhráli první místo ve veřejné mezinárodní architektonické soutěži, kterou vyhlásily Lesy České republiky a přihlásilo se na ni 45 dalších studií. Ondřej Chybík zmiňuje několikrát nutnost inovace, jejich stavba na rozhraní jednoho z největších lesů v Česku tak bude mít téměř nulovou spotřebu energie, dům bude otevřen veřejnosti, bude průchodný až na střechu. „To je asi další mentální switch naší generace, že se snažíme projekty otevírat lidem. Chceme, aby byly přístupné a lidi vzdělávaly nebo jim sloužily novým způsobem. Například vinařství nemusí být jen hala, kde se víno produkuje, a showroom, kde se prodává, ale může tam vzniknout i venkovní amfiteátr, z čehož samotnou typologii vinařství povyšujete z výrobně-prodejního areálu na kulturně společenské místo uprostřed vinice s nabídkou divadla nebo letního kina,“ popisuje Ondřej Chybík vlastní realizaci pro vinařství Lahofer v Dobšicích u Znojma. Budova se má začít stavět letos na podzim.

 V Brně na Moravském náměstí byla také celé léto k vidění Chybíkova a Krištofova instalace, která odkazovala na bohatou minulost tohoto veřejného prostoru. „Kdysi stál uprostřed centra Německý spolkový dům, protože v Brně žila před válkou spousta Němců,“ vypráví Ondřej Chybík. „Ty pak odsunuli, dům zbourali, a to včetně sochy císaře pána, na jejíž místo po čase přibyla socha T. G. Masaryka. Tu v roce 1949 odstranili komunisté, kteří tam v 70. letech nakreslili rudou hvězdu a postavili sochu s prostým názvem Komunisté. A my jsme všechny ty vrstvy zmapovali a znovu schematicky jedna ku jedné postavili. A Brno se vzdělalo. I tohle je náš rukopis.“