Příručka moderního fotra: Může rodič v rámci výchovy bít své dítě?
Každý rodič se v průběhu výkonu svého rodičovského práva chtě nechtě musí potýkat s potrestáním svého dítěte. Zatímco dřív se spratek, který vzal šutr a rozbil s ním okno, seřezal a bylo, dnešní doba pokročila a s dotyčným pobertou je třeba vést dialog, vysvětlit mu, kde udělal chybu, pobídnout ho, aby to již nikdy neudělal, a pokud to udělá znovu, v dialogu přitvrdit a nebát se používat věty typu: „To od tebe ale opravdu nebylo hezké“ nebo rovnou „Tak tohle jsi už přehnal, teď nedostaneš zmrzlinu.“
Výchovné metody se zkrátka vyvíjí, jak se vyvíjí společnost. Žijeme v korektní připosrané době, kdy se nám všechno může vymstít. Dneska dáte svému potomkovi na zadek a za patnáct let se tentýž potomek zapojí do kampaně Metoo, kterou v budoucnu rozjedou zpovykaní mladí lidé, kterým v dětství jejich rodiče naplácali na zadek.
Navzdory strachu z toho, vztáhnout na své dítě ruku, tu jsou pořád rodiče „ze staré školy“, kteří pro ránu nejdou daleko.
Ohledně trestání dětí vznikla spousta publikací, protože umět potrestat své dítě je náročný obor, který je třeba rozepsat minimálně na dvě stě stránek. Máme tu řady psychologů, kteří se snaží z nebohého uzlíčku neštěstí, který dostal facku za to, že trhal mouchám křidýlka, vykřesat alespoň náznak neporušené osobnosti, a nezapomínejme rovněž na bezdětné chytráky, kteří vždy přispěchají s nějakou tou radou, jak máte nejlépe své dítě vychovávat.
Pojďme se tedy podívat na tři způsoby výchovy. Nemám vzdělání na to, abych rozhodl, která z těchto výchov je lepší, nicméně dneska nemusí mít člověk vzdělání na to, aby do všeho kafral. Stačí selský rozum a vysoká škola života. Já mám k tomu navíc ještě mateřskou, ale ne dovolenou, takže tím pádem se můžu považovat za arbitra všeho, co souvisí s dětmi.
Ačkoliv dneska máme ve společnosti 27 různých pohlaví, pokud sáhnete ženě na koleno, tak jste vyřízení a režiséři budou přetáčet filmy, ve kterých hrajete a emancipace žen došla tak daleko, že si můžou vybrat, jestli se stanou matkami, či otci, tak pořád existují lidé, kteří bijí své děti. Jako ve středověku.
Z logiky věci mi přijde, že děti se občas bít musí. Samozřejmě nemluvím o tom, seřezat je do bezvědomí, ale využít síly, párkrát je plácnout a pokusit se tak nastavit nejen pravidla, ale i posílit svou autoritu. Děti prostě zkoušejí vaše limity a zjišťují, jak daleko až můžou zajít. Základem rodičovství je všemi dostupnými prostředky docílit toho, aby vám dítě nepřerostlo přes hlavu, protože potom je konec a vy nezmůžete nic.
Společnost je dneska nastavená tak, že bití dítěte odsoudí. Pokud jste na veřejnosti s dítětem, vždy si s sebou noste raději plachtu nebo menší mobilní přístřešek. Jestliže vaše robátko umlátí klackem jezevčíka, hoďte přes sebe plachtu a pod rouškou tmy ho seřežte, co se do něho vejde. Případně urychleně sestavte mobilní přístřešek, dítě do něho zatáhněte a tam mu naložte, co se do něj vejde.
Pokud nemáte nic z toho, okamžitě vyhledejte temnou uličku bez lidí. Doporučuju spěchat, jelikož celkem brzy vychladnete a potom už ten výprask nebude z vaší strany stoprocentní. Bude tomu chybět to srdíčko.
No a pak tu máme moderní výchovu. Podle všeho je každé dítě individualita a rodič by mu neměl stát v cestě. Naopak by měl jeho přednosti rozvíjet formou povzbuzování.
Pokud vaše malá individualita vezme klíče a poškrábe vám nebo někomu jinému auto, musíte ho povzbudit. Povězte mu, že obrazce, které na autě vytvořil, jsou velmi hezké a že je šikovný. Zároveň se však pokuste formou dialogu přesunout jeho kreativitu z kapoty auta například na papír.
Za všech okolností musíte být optimistou a dítě stimulovat. Pokud udělá něco špatného, vysvětlit mu, co udělalo špatně, a nenuceně mu nabídnout variantu, že by to už příště dělat nemuselo.
A nakonec tu máme kombinaci těchto dvou způsobů výchovy. Vaše dítě například rozbije naschvál skleničku. Okamžitě ho seřežete. Potom s ním povedete dialog, že tu skleničku rozbilo hezky, ale příště, ať to nedělá, že jste z toho smutní. Načež ho znovu seřežete, abyste ho vzápětí pochválili, jak je dítě šikovné, a ve finále o něj ještě zlomíte vařečku.
To asi není úplně nejlepší výchova, ale zase nějaká výchova to je. Pamatujte, že není špatných rodičů, jenom špatných dětí. Svou vinu si nikdy nesmíte připustit. To je základ úspěšného moderního rodičovství.
