Napsali bestsellery o svém umírání. A jejich partneři se díky tomu do sebe zamilovali
Paulu Kalanithimu bylo 37 let, když podlehl rakovině plic. Jeho autobiografická kniha Můj poslední výdech vyšla rok po pohřbu, tedy v roce 2016. Nina Riggs zemřela na rakovinu prsu a její popis posledních dnů vyšel v knize Bright Hour (Světlá hodina) v roce 2017. Velmi podobné náměty zapříčinily to, že se obě knihy objevovaly ve stejných článcích a seznamech kritiky doporučované literatury. A nakonec daly dohromady i pozůstalé obou autorů.
„Všechno do sebe tak nějak bizarně zapadlo. Bylo to neskutečné,“ vzpomíná s odstupem vdovec John Riggs. Byla to totiž jeho umírající žena, která ho požádala, aby kontaktoval Lucy Kalanithi, vdovu po spisovateli Paulovi. Nina měla o manžela strach a chtěla mu najít někoho, kdo by mu pomohl se s jejím odchodem vyrovnat. A protože četla Paulovu knihu Můj poslední výdech, věděla, že Lucy si ztrátou milované osoby již prošla.
John učinil tak, jak si Nina přála. Dva dny po její smrti napsal Lucy dlouhý e-mail, v němž se ptal na vše od psaní smuteční řeči přes dotaz na nejlepší prášky na spaní až po tipy na to, jak se z toho všeho nezbláznit. Lucy odepsala takřka okamžitě a poradila Johnovi, ať se hodí do klidu, zaměří na smuteční řeč a zbytek prostě neřeší.
Strážný anděl
„Cítila jsem se jako tvůj strážný anděl,“ uvádí v rozhovoru pro Washington Post Lucy. „Tím jsi rozhodně byla,“ přiznává vzápětí John.
Na pozadí společného truchlení se pak nenápadně začal rodit vztah jako vystřižený z hollywoodského romantického filmu. John a Lucy rychle zjistili, že nedovedou vydržet ani den bez toho, aniž by napsali tomu druhému. A také to, že když si vymění 100 e-mailů, Gmail jim automaticky vytvoří nové vlákno konverzace. Těch bylo skutečně hodně, protože hned na začátku si slíbili, že zůstanou jen u psaní. Dlouho jim to ale nevydrželo. Když měla Lucy pracovní schůzku v Severní Karolíně, kde John bydlel, pozvala ho na kávu.
„Věděl jsem, že ji musím vidět,“ přiznává zpětně John. „Strašně dlouho jsme se tehdy objímali. Prostě jen objímali,“ vzpomíná Lucy.
Návrh z legrace
Rodící se vztah drželi oba v nejvyšší tajnosti. A to až do doby, kdy vydavatelství Johnovy zesnulé manželky uspořádalo jejich společné turné na propagaci zmíněných knih. Lucy i John byli tehdy vyděšení i nadšení zároveň. Společný čas na pódiu si ale užívali. Jedna novinářka jim z legrace dokonce navrhla, že by se možná měli zasnoubit.
„John tehdy strašně zrudnul,“ vzpomíná se smíchem Lucy.
Nakonec ale museli s pravdou ven a dnes již žijí společně i s dětmi v Kalifornii. A i když žertují o tom, že by měli napsat knihu Když se poslední výdech stane světlou hodinou, vzpomínky na jejich bývalé partnery zůstávají. Fotografie Paula visí všude v domě. Lucy i John stále nosí své původní zásnubní prsteny.
Když máte štěstí, smrt vás zničí
„Být ve druhém vztahu je pro mě svým způsobem tragédií,“ přiznal Paul. I přesto je ale vděčný za to, že ho bývalá manželka k Lucy nasměrovala.
„Vstupem do vztahu vlastně přijímáte tu možnost, že o partnera přijdete. Když máte štěstí, tak vás ta smrt skoro zničí. Přijmout tohle zní bláznivě, ale jde vůbec udělat něco jiného?“ pokládá řečnickou otázku Lucy.
