Senioři budou mít digitální mazlíčky. Zavolají pomoc, připomenou prášky, zachrání život
Většina pracujících v produktivním věku se děsí důchodu. Možná je to proto, že podle prognóz to na příjemný odpočinek ve stáří nevypadá. Ani teď není život seniorů jednoduchý. Často žijí osamoceně nebo v domovech, kde na ně jejich blízcí zapomínají. V Americe tento problém chtějí vyřešit digitálními mazlíčky.
Ve Státech se pustili do projektu, jehož součástí byl nejdříve průzkum aktuální situace seniorů, závislosti jejich zdravotního a psychického stavu na odloučení a životě v osamocení, jejich schopnosti a vůle se o sebe postarat a v případě úrazu nebo nemoci si zavolat pomoc. Výsledky ukázaly, že tam, kam pravidelně dojíždí pečovatel, je situace samozřejmě lepší. Senioři se cítí v bezpečí, mají tendenci se o sebe starat a vyjadřují zájem o okolní svět. Nemívají tak často deprese a nepřemáhá je strach z budoucnosti. Nedostatek pečovatelů ale zapříčiňuje, že počet osamocených starých lidí bez pomoci narůstá.
Tvůrci projektu chtěli najít možnost, jak ulehčit pečovatelům a přitom zároveň zkvalitnit jejich práci, a také se zabývali myšlenkou, proč se vazba dětí na rodiče v dospělosti vytrácí.
Digitální kočičky
V Čechách mají rodiny hypotéky, investují do vzdělání dětí a za prací se stěhují do větších měst, v Americe často do jiného státu. Na cestování za starými rodiči tak nezbývají čas ani peníze.
Vědci si tedy dali za úkol vymyslet něco, co by mohlo seniorům zpříjemnit život, aby se necítili odstrčení a nemilovaní, a co by u nich znovu vzbudilo zájem o okolní dění. A vzali si na pomoc moderní technologie.
Tým vědců a programátorů vytvořil digitální mazlíčky (zatím kočičky a nejoblíbenější je Bella), kteří se seniory nejen komunikují, hlídají je, ale také fungují jako diář, a tak trochu druhý mozek. Mazlíčci zvládnou připomenout, kdy je čas vzít si prášky, najíst se nebo napít, vyrazit na pravidelnou zdravotní procházku nebo upozorní na další díl oblíbeného seriálu.
Vyžadují ale také menší péči, aby senior cítil zodpovědnost a měl pocit, že je znovu potřebný. Za to se mu odvděčí tím, že si i v pohotovostním režimu v tichosti předou. Pohlazením po horní části tabletu, kde mají hlavu, je opět probudí do aktivního módu.
Neustálý dozor
Testování nejdříve probíhalo na vzorku 15 uživatelů, kterým se digitální mazlíček naprogramoval na míru jejich požadavkům, životního stylu a zdravotního stavu. Výsledky byly překvapující, ač na počátku bylo 80 procent uživatelů téměř neschopno spustit tablet.
Tablet pro digitálního mazlíčka je velice jednoduchý na ovládání. Je v něm pouze jedna aplikace, a to právě virtuální zvířátko, které je neustále v pohotovosti. Velká kamera na okraji tabletu snímá pohyby uživatele a zasílá je do systému, zvířátko na ně tak může reagovat. Pokud je uživateli špatně, mazlíček se okamžitě spojí s nejbližším lékařem nebo pohotovostí díky propojení systémů a udržuje seniora v klidu do příjezdu sanitky.
Záchrana života
Digitální mazlíček reaguje na určité hlasové i pohybové pokyny a senzory fungují i na dálku. Právě během testování jedna uživatelka doma upadla a zlomila si nohu a ruku. Ležela ve vedlejším pokoji na zemi v bolestech. Zavolala tedy kódové slovo, které zachytil digitální mazlíček, a za okamžik už u ní byla pomoc. Sama uznala, že by takto ležela možná i několik dní.
Americké ministerstvo zdravotnictví výsledky výzkumu zaujaly a náklady na pořízení softwaru a tabletů pro ty nejpotřebnější porovnalo s náklady na pečovatelky, které často jezdí do vzdálených koutů mimo velká města. Proto se rozhodlo investovat do dalšího vývoje softwaru a do vytvoření online infrastruktury, přes kterou by se šířila data a okamžitě se vyhodnocovala jejich urgence. K tomuto projektu se také připojila i soukromá a charitativní pečovatelská centra.
Něco takového by určitě naši senioři také ocenili. Zvláště ti, kteří žádné rodiny nemají a v případech nemoci nebo problému ani nemají koho zavolat. Konečně by to neustálé online monitorování všeho a všech bylo opravdu užitečné. Co říkáte?
