Sága rodu Corsini: Italská rodina vlastní 12 kilometrů záznamů o své historii
Pokud jste se někdy zabývali genealogií a snažili se dopátrat, co je pravdy na rodinných legendách, jistě víte, o jak mravenčí práci se jedná. Nad stovkami stránek matričních záznamů strávíte hodiny, abyste našli jedno jméno, datum narození nebo příčinu úmrtí. Obrázek života vašich předků však i po důkladném pátrání zůstává zastřený. Jedna z mála rodin na světě, která nemusí podobné obtíže řešit, jsou toskánští Corsiniové.
Rozsáhlá Villa le Corti, postavená ve 14. století, se nachází půl hodiny cesty od toskánské Florencie. Dnes slouží po sto letech, kdy byla opuštěná, opět jako rodinné sídlo. V současné době ji obývají dvě generace Corsiniů. Historie klanu však pro italskou rodinu není jako pro většinu z nás záhadou. Ve zdech honosné vily se totiž nachází světově unikátní rodinný archiv.
Tradici zaznamenávání majetku i všech událostí, které se v rodině odehrály, započal v roce 1362 obchodník s vlnou Matteo Corsini, když se vrátil se značným obnosem peněz z ciziny, aby zakoupil sedmnáct kilometrů od Florencie pozemek a vystavěl na něm pro své potomky dům. Ti pak v tradici svého předka bez přestávky pokračovali až do 20. století, kdy svou pozornost od dalšího zaznamenávání upřeli k péči o unikátní archivní sbírku.
Corsiniové patří po staletí k nejbohatším rodinám Florencie. Jejich bohatství se konsolidovalo v 16. století, kdy bratři Filippo, Bartolomeo a Lorenzo vedli obchodní bankovní domy v Lyonu, Londýně a Florencii. Mezi poklady sbírky patří korespondence, kterou si sourozenci napříč desetiletími vyměňovali. Dnešní Corsiniovi tak dnes třeba přesně vědí, že v roce 1579 se v Lisabonu ztratila zásilka vlny nebo že byl Bartolomeo v Lyonu o tři roky později vážně nemocný a propotil tři košile za noc.
Archiv má na délku neuvěřitelných 12 kilometrů. Obsahuje nejen účetnictví rodiny nebo seznamy uměleckých děl, ale také třeba závěť kardinála Pietra Corsiniho z roku 1403, zdravotní záznamy obchodníků z 16. století nebo osobní deníky členek rodu z 18. století. O své době nevypovídají jen příběhy, ale také například nejrůznější druhy papíru, na které byly zapsány.
Některé svazky z 16. století tak na sobě například nesou stopy po dezinfekci, kterou se Italové snažili předejít šíření moru. Další záznamy v průběhu staletí sežrala rybenka domácí, jiné jsou ušmudlané nebo nesou známky působení neblahé vlhkosti. Paměť rodu Corsini je dnes přístupná badatelům, kteří mohou materiál zkoumat přímo ve vile u Florencie. K nahlédnutí jsou prostory ale také pro návštěvníky.
