Carol Hargis a Mary Depew: Příběh nejhloupějších vražedkyň moderních dějin
David Hargis byl seržantem americké armády, který měl na starosti výcvik nových mariňáků. V roce 1977 žil relativně spokojeným životem, přičemž věřil, že i jeho manželství je úplně v pořádku. Jeho manželka Carol to ale viděla jinak. Ve svazku s Davidem byla nešťastná a útěchu nalezla v místní barmance Mary Depew. Chtěla začít nový život a na ten dle svého přesvědčení potřebovala peníze. 20 tisíc dolarů z Davidovy životní pojistky se zdálo být dokonalým řešením.
Carol nejdříve nabídla tisíc dolarů své milence s tím, že by mohla Davida přejet autem. Nicméně Mary Depew chtěla minimálně polovinu celé pojistky. Carol proto plán zavrhla a obrátila svou pozornost na pavouky. Manželé Hargisovi chovali jako mazlíčka sklípkana, a tak ho ženy jedné noci hodily k Davidovi do postele. Jak ale druhý den zklamaně zjistily, kousnutí daným druhem pavouka je pro člověka takřka neškodné.
Carol proto našla smrtelně jedovatý druh pavouka, jednoho zakoupila, usmrtila a pitvou získala jedové žlázy. Ty následně zapekla do ovocného koláče. David se do něj sice pustil, ale nechutnal mu natolik, že po několika soustech i přes protesty manželky jídla nechal. Další plán, který ženy vymyslely, počítal s tím, že Davidovi v autě přeříznou brzdová lanka. Když ale Mary Depew pod vůz vlezla, zjistila, že se v autech vlastně vůbec nevyzná.
A tak obrátila pozornost k drogám. S těmi měla koneckonců dlouholeté zkušenosti. Do další snídaně namíchala Davidovi LSD a doufala, že voják při cestě do práce ztratí kontrolu nad řízením. Jenže David si ten den asi vzpomněl na poslední pečení a tvrdil ženě, že vlastně vůbec nemá hlad.
Carol začínala být zoufalá. Jednoho dne proto dokonce sundala veškerou izolaci z toastovače a chtěla ho hodit k Davidovi do sprchy. Asi jí ale nakonec přece jen došlo, že policii by se zdálo divné, že se toustovač sám od sebe „svlékl“, vypojil ze zásuvky v kuchyni, odešel do koupelny, sám se opět zapojil a pak dostal neodbytnou chuť se koupat.
Milenky se ale stejně nenechaly odradit. Postupně zavrhly plány na zastřelení, ubodání i další otrávení. Nevyšlo ani umístění kulek do karburátoru, kde mělo dojít k výbuchu. Ženy totiž opět zjistily, že vlastně nevědí, jak to mají v tom autě udělat. Následně se pokusily injekcí vpravit do Davidova oběhu vzduch tak, aby dostal infarkt. Jenže jehlu zlomily o kůži. Další noc nasypala Carol manželovi do piva údajně smrtící koktejl drog. Jenže ty zůstaly ležet na dně plechovky a nic netušícímu Davidovi tak bylo jen trochu špatně.
Třináctý pokus už bohužel ženám vyšel. Nakonec prostě počkaly, až mariňák usnul, a umlátily ho k smrti garnýží, kterou strhly ze stěny. Mary Depew pak naložila tělo do Davidova auta a odvezla ho do jiného okresu, kde mrtvolu svrhla z mostu do koryta řeky. Ta ho měla dle plánu odnést až do moře. Jenže bylo období sucha a v korytu se vůbec žádná voda nenacházela. Tělo tak policie našla hned druhý den.
Dopadení pachatelů opravdu netrvalo dlouho. Carol a Mary totiž zavolaly společně na policii, aby nahlásily Davidovo zmizení. Operátorka je požádala o chvilku strpení a vypnula mikrofon. Obě ženy si myslely, že je nikdo neposlouchá, a tak začaly rozebírat detaily celého spiknutí. Operátorka na jejich adresu obratem poslala hlídku a obě ženy skončily v celách.
Soud jim nakonec shodně vyměřil doživotní tresty.
