Příběh „knězových pupíků“ neboli božských makronek: Z benátských klášterů do pusy Marii Antoinettě
Dvě mandlové pusinky slepené čokoládovým nebo máslovým krémem nebo marmeládou se v posledních letech staly synonymem blaženosti i v Česku. Cesta sladkého pokušení do cukráren a kaváren po celém světě začala v benátských klášterech a pokračovala spolu s italskými šlechtičnami do Francie, kde ji mezi prostým lidem proslavily v dobách Francouzské revoluce dvě jeptišky. Celosvětově oblíbenou se stala po propagaci ve filmu Marie Antoinetta Sofie Coppolové, kde byla hlavní představitelka Kirsten Dunstová v jedné scéně skvostným dezertem přímo zaskládaná.
První zmínky o makronkách pocházejí z benátských klášterů z 8. století n. l. Za hranice Itálie se dostaly až v roce 1533, kdy je na královský dvůr ve Valois přivezla Kateřina Medicejská, pozdější francouzská královna. Novověké makronky se však ještě těm našim příliš nepodobaly. Jednalo se o malé cukrovinky z mandlí, vaječných bílků a cukru. A ani jejich název nezněl příliš lákavě – říkalo se jim „knězovy pupíky“.
Nejstarší recepty na makronky pocházejí ze 17. Století, a jelikož nejsou na přípravu zrovna jednoduché a leccos se může při jejich přípravě zvrtnout, nové a nové verze receptu začaly brzo růst jako houby po dešti. Počátek velké slávy kdysi nenápadného dezertu se směšným jménem se však datuje až do doby Francouzské revoluce.
Karmelitánské jeptišky Marguerite a Marie-Elisabeth uprchly v roce 1792 z revolucí rozvášněného hlavního města a útočiště nalezly v západofrancouzském Nantes v domě doktora Gormanda. Aby měly za novou střechu nad hlavou, jak zaplatit, začaly péct cukrovinky, které znaly z kláštera, mimo jiné i knězovy pupíky. Sestrám se brzy začalo ve městě přezdívat „sestry makronky“ a od nich dostala konečně půvabnější jméno i sladká delikatesa.
Za časů slávy dvou jeptišek v Nantes se makronky ještě neplnily krémy ani marmeládou, to přišlo až o čtyřicet let později. S nápadem slepení dvou makronek chutnou náplní přišel pařížský cukrář Louis-Ernest Ladurée, přičemž začal makronky také barvit a do těsta přidávat příchutě. Už před dvěma sty lety si tak Pařížané mohli pochutnat na tradiční slaně karamelové makronce, levandulové, medové, meruňkové nebo makronce s příchutí pomerančového květu.
Od té doby se makronky šíří světem. K ještě větší popularitě jim v roce 2006 pomohla režisérka Sofia Coppolová, která jednu scénu filmu o Marii Antoinettě zasvětila v podstatě pouze lákavým makronkám. Od roku 2005 je také po celém světě 20. března slaven Den makronek, kdy většina cukráren a kaváren nabízí ochutnávky makronek zdarma. Tak si v kalendáři nezapomeňte tento den výrazně označit!
