Příručka moderního fotra: Je se projevuje vliv prázdnin na duševní stav rodičů malých dětí
Už se nám to blíží. Nejtemnější období v roce. Letní prázdniny. Tedy takhle, letní prázdniny jsou fajn. Je teplo, svítí sluníčko. Večer bývá dlouho světlo a člověk může konečně oprášit svoje ponožky v sandálech. To je ta příjemnější část léta. Ta smutná část léta je, že jsou zavřené školy a školky. Co děti kvitují s povděkem, z toho si rodiče rvou vlasy. Po dobu dvou měsíců je třeba zařídit dětem nějaký program.
Jasně, že vliv prázdnin na psychiku rodičů se liší v závislosti na věku jejich ratolestí. Takový šestnáctiletý floutek se o prázdninách zabaví sám. Puberťáci se poflakují s pochybnou partičkou po parcích nebo na břehu rybníka, kde kouří, píchají si do žil tu marihuanu, vykrádají trafiky a pijí alkohol. Puberťačky zase přes letní prázdniny otěhotní. Puboši mají o prázdninách svůj vlastní program a jakýkoliv zásah do jejich programu ze strany rodičů bývá přijat s maximální nevolí a větami typu: „Jsi trapnej fotr, dej mi pokoj.“
Duševní stav rodičů puberťáků se tedy po čas letních prázdnin příliš nemění a ze svých ratolestí jsou na prášky úplně stejně jako například v únoru.
Co už je horší, tak to jsou rodiče malých dětí. Těch ze školek nebo z prvního stupně základní školy. Čím je dítě mladší, tím je méně pravděpodobné, že se zabaví samo. Tedy ono je schopné se zabavit samo, ale pravděpodobně u toho zemře násilnou smrtí. Rodič tak musí nad dítětem bdít. A tady přichází ten největší problém.
Rodiče nemají prázdniny
Zatímco děti mají prázdniny, rodiče je nemají. Z nějakého důvodu firmy či státní podniky přes léto nezavírají. Tím pádem rodiče musí do práce. Samozřejmě, v případě, že jim nestačí bydlet pod kusem hadru nataženým na klaccích někde za městem a živit se veverkami. Peníze se sami nevydělají.
Prvního července školy a školky zavřou krám, vystrčí na rodiče prostředníček a dají jim tak na vědomí, že teď je dítě na dva měsíce jejich problém.
Pro pracující rodiče malého dítěte letní prázdniny začínají už na jaře, kdy po večerech s kalendářem při ruce vytvářejí prázdninový rozvrh.
Týden vaši, týden naši
„Tak první týden jedeme všichni k moři. Potom si ho na dva týdny berou naši na chalupu. Následně máme týden okno, to si asi bude muset vzít jeden z nás dovolenou a pak si ho vaši berou na týden na Šumavu. To se teda vaši moc nepředvedli. Jenom týden? Že jim není hanba,“ praví rozhořčeně matka.
„Ale táta je po operaci. Sotva leze. Ten víc než týden nedá,“ omlouvá své rodiče otec.
„Ale, kdyby mu na klukovi záleželo, tak se kousne. No nic. K Vánocům jim dáme ponožky,“ rozhodne matka a pokračuje v plánování.
„Srpen je špatnej. Příměstský tábor na farmě ho odmítl, protože jim minule pokousal slepice, takže první týden se budeme střídat. Pondělí, středa a pátek budu doma. Úterý a čtvrtek budeš muset být doma ty.
„Ale já už nebudu mít tolik dovolený.“
„To se nedá nic dělat.“
„Do práce budu každý den jezdit už na čtvrtou ráno, abych byla po třetí doma. Tebe by taky neubylo, kdybys do práce chodil už v jednu ráno a na oběd byl doma,“ přemýšlí matka nahlas...
Jak neutopit vlastní dítě? >>>
Samé prázdniny, to za naás nebylo
Inu, takhle nějak může vypadat plánování prázdnin. Není to žádný med. Není proto divu, že pro rodiče bývají letní prázdniny velmi stresující.
Podle nejnovějších výzkumů až sedmdesát procent rodičů malých dětí tvrdí, že by letní prázdniny měly být zrušeny. Dvacet procent rodičů si dokonce umí představit, že by místo letních prázdnin bylo státem organizované dětské nevolnictví. Děti by měly program, byly by na čerstvém vzduchu a ještě by sklidily pole pšenice.
Jaký tedy mají vliv letní prázdniny na duševní stav rodičů malých dětí? Špatný. Velmi špatný.
Ale není důvod propadat panice. Ty dva měsíce se dají nějak doklepat a pak je tu září a pak už bude lépe. Pak už bude škola, školka a potom zase podzimní prázdniny, Vánoční prázdniny, pololetní prázdniny… No ty vole, ty děti dneska mají samé prázdniny. To za nás nebylo. Anebo bylo?
