Zrádná čeština: Jsou rozinky odvozeny od hroznů? A proč provaz nesouvisí s provázáním?
Říká se správně rozinky, nebo hrozinky? Protěžovat, nebo protežovat někoho? Vzniklo slovo provaz od provázat? Všechna tato slova mají něco společného – souvisí s tzv. lidovou etymologií. Ta spočívá v tom, že slovo, jehož původ už není jasný, si lidé spojí s jiným slovem, které se mu podobá, a původní slovo si buď pomocí něj vysvětlují, nebo ho dokonce podle něj přetvoří. Lidová etymologie není sice příliš častá, ale ukazuje nám zajímavé souvislosti a způsob, jak lidé přemýšlejí.
Asi nejznámějším příkladem jsou rozinky a hrozinky. Slovo rozinky vzniklo původně z německého Rosinen (sahajícího k latinskému racemus označujícímu vinné bobule). Lidem ale připomínalo spíš výraz hrozen, a přetvořili ho tedy na hrozinky.
Nová podoba slova se začala používat natolik běžně, že dnešní spisovná čeština již považuje za správné rozinky i hrozinky. Zatímco nářečí v Čechách znají pouze rozinky, na Moravě jsou doloženy podoby hrozinky, hrozénky, hrozny, ale i cibéby (z německého Zibeben) a ve Slezsku hrozenky i rozenky.
Povraz a provaz
Dalším případem je slovo provaz, které mělo původně podobu povraz. Příbuzný mu byl výraz povříslo označující svazek slámy k vázání snopů. Lidem si ale začali povraz spojovat se slovem vázat nebo provázat a na základě toho ho změnili na provaz.
Nemusíme ale sahat ani tak hluboko do historie češtiny. V současnosti často slýcháme i čteme spojení protěžovat někoho, bohužel správná podoba je jedině protežovat. Slovo totiž pochází z francouzského protéger neboli chránit a nijak nesouvisí s českým těžký ani obtěžovat a podobně.
Odhadovat původ slov je lákavé, ale ne vždycky je všechno tak, jak se zdá na první pohled. Etymologické slovníky někdy zachycují přímo detektivní pátrání. Nejsou zákruty vývoje slov fascinující?
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
