Ron Stallworth: Afroamerický policista, který pronikl do Ku-klux-klanu
Na podzim roku 1978 se v deníku Colorado Springs Gazette objevil inzerát hledající nové členy Ku-klux-klanu. Informace v místních novinách si všiml i Ron Stallworth. Policista specializující se na akce v utajení na něj odpověděl a dopis podepsal, tak trochu omylem, svým skutečným jménem. Očekával, že mu zpět pošlou jen nějaký leták či brožuru. Stallworthův dopis ale na členy klanu udělal velký dojem.
„Napsal jsem, že nenávidím negry, Mexikánce, šikmooký, Židy a kohokoliv kdo nemá čistou árijskou krev tak jako já,“ vzpomínal později na obsah psaní policista.
Během několika dnů mu zavolal Ken O’Dell, což byl vedoucí buňky klanu v Coloradu Springs. Stallworth byl zaskočen, ale pokračoval ve stylu vyjadřování, jejž nastolil v dopise. K tomu ještě přidal neexistující sestru s údajným afroamerickým přítelem. O’Dellovi popsal, jak je mu špatně pokaždé, když na její čisté bílé tělo sáhnou ty jeho špinavé černé pracky. A to stačilo k tomu, aby si ho předák klanu oblíbil a pozval ho na osobní schůzku.
Na tu Stallworth logicky nemohl přijít, a proto při žádosti o poznávací znamení popsal bílého kolegu ze stejného oddělení. Ten následně na setkání dorazil vybaven odposlouchávacím zařízením. O’Dellovi nepřišlo nijak divné, že muž v telefonu zněl úplně jinak než ten, s nímž se setkal, a falešného Rona Stallwortha přivítal do řad klanu. Všechny telefony i nadále vyřizoval skutečný Stallworth, zatímco na setkání KKK chodil vždy jeho kolega.
Nikomu z klanu nepřišel nový člen podezřelý a policisté v utajení se tak po několika měsících dostali až na samý vrchol. Afroameričan Ron Stallworth si začal pravidelně každý týden telefonovat s Velkým čarodějem Davidem Dukem. Tedy samotným vůdcem organizace prosazující nadvládu bílé rasy. Ten tak nevědomky navázal přátelský vztah s člověkem, jímž by za jiných okolností silně pohrdal.
Policistovi se následně v jedné chvíli svěřil, že „negra“ pozná už jen podle toho, jak mluví. Duku Stallworthovi s pobavením demonstroval, jak Afroameričané dle něj neumějí vyslovovat některá anglická slova, a ten mu je následně v dalších hovorech schválně říkal špatně. Velký čaroděj to považoval za zdařilý vtip a vždy se mu od srdce zasmál.
„V podstatě jsem si dělal legraci z toho, že byl tak namyšlený, až si myslel, že by ho černoch nikdy nemohl převézt. Přestože přesně to se celou dobu dělo,“ vzpomínal na dané hovory Stallworth.
A nešlo o jediný případ, kdy policista Dukea převezl. V lednu roku 1979 přijel Velký čaroděj do Colorada, aby pomohl s náborem nových členů. Policie mu musela zajistit ochranu a tato povinnost spadla právě na jednotku Rona Stallwortha. Ten byl jediným členem oddělení, který mohl být v daný den uvolněn, a tak se navzdory protestům nadřízených setkal s Dukem tváří v tvář. Hned na úvod mu řekl, že sice nesouhlasí s jeho názory, ale bude ho ochraňovat tak, jak mu velí povinnost.
David Duke mu potřásl rukou, a i přestože se se Stallworthem bavil každý týden, jeho hlas nepoznal. Při loučení ho afroamerický policista požádal o společnou fotografii, čemuž Velký čaroděj vyhověl. Stallworth následně využil jeho nepozornosti a na poslední chvíli ho objal. Na absurdním snímku je tak Duke evidentně rozezlen.
Po sedmi měsících byla nakonec celá operace ukončena, protože členové klanu chtěli, aby se Stallworth ujal vedení jedné z buněk KKK. Výsledkem nebezpečné mise bylo nakonec jen identifikování několika vysoce postavených vojáků jako členů Ku-klux-klanu. Ani jeden z nich ale nakonec nebyl zatčen. O operaci se dlouhé roky nevědělo, a to až do vydání Stallworthovy knihy Black Klansman v roce 2006. Ta měla takový úspěch, že se ji filmový režisér Spike Lee rozhodl adaptovat i pro filmové plátno. Jeho verze dramatického příběhu by se měla objevit v nejbližších dnech v českých kinech.
