Švédská hláskovací tabulka prý diskriminuje menšiny a ženy. Místo Pettera chtějí aktivisté Pippi
Každý stát má pro účely radiokomunikace ustavenou oficiální hláskovací tabulku. Zatímco ta česká obsahuje jak mužská, tak ženská jména (máme Adama, Gustava, Otu, ale i Helenu, Marii a Žofii), ve Švédsku se v tabulce nachází pouze typicky švédská mužská jména. Nedostatek genderové i etnické vyváženosti nyní kritizují aktivisté, kteří požadují změnu. Na internetu se v reakci strhla debata o umělém vytváření problémů.
Švédská hláskovací tabulka byla schválena v roce 1891. Na rozdíl od například Spojených států země nikdy nepřešla k mezinárodní tabulce, kterou ustavila v roce 1955 Severoatlantická aliance. Běžný občan se s ní však v každodenním životě nesetkává, návrh na kodifikování změny tak většině lidem připadá zbytečný.
Jejich názor však nesdílí zástupci neziskové organizace Rattviseformedlingen, zabývající se diverzitou ve společnosti, a jedné z nejstarších feministických organizací ve Švédsku, kteří stávající tabulku považují za diskriminační.
Argumentují tím, že lidé s nešvédskými jmény musí často spelovat svá příjmení pomocí slov, se kterými se nemohou jakkoliv identifikovat. Tabulka tak podle nich představuje jeden z dalších symbolů eliminace etnických menšin ve Švédsku.
Další argument se vztahuje k omezeným možnostem příslušníků etnických menšin získat zaměstnání u policie nebo v armádě, která hláskovací tabulku užívá běžně. Švédskost tabulky podle nich vytváří podvědomou bariéru.
Pippi a Xena
Aktivisté však nezůstali pouze u kritiky. Ve spolupráci s lingvisty z univerzit ve Stockholmu a Lundu navrhli tabulku novou.
Pettera by tak mohla nahradit Pippi a Xerxese Xena. S nepochopením veřejnosti se pak setkal především návrh na nahrazení Kalleho arabským Khaledem. Novinářka Paulina Neuding na Twitteru napsala, že „K“ ve jméně „Khaled“ se ani nevyslovuje s čistým „k“ na začátku. Politička Ann Heberlain pak reagovala slovy: „Útok na švédské muže pokračuje.“
Ostatní požadují místo etnicky a genderově korektní tabulky přechod k té mezinárodní. Aktivisté však kritiku odpůrců nepřijímají a tvrdí, že dělají z komára velblouda. Jimi navrhovaná změna by podle nich byla pouze příznakem progrese a vstřícnosti vůči nově se usazujícím rodinám nešvédského původu a k ženám.