Příručka moderního fotra: Když má táta kocovinu
Při výkonu rodičovství není čas ani prostor na chyby. Jakákoliv chyba je okamžitě ztrestána tím nejhorším možným způsobem. Na druhou stranu, člověk je tvor chybující. To se nedá nic dělat. Není v lidských silách občas nechybovat.
Jednou z těch chyb, které budete druhý den litovat, je se řádně opít. Jasně, pokud nemáte dítě, zpijete se do němoty a druhý den je vám zle, litujete toho. Ale nelitujete toho tolik, jako když vás v šest ráno, hodinu po tom, co jste přišli domů z tahu, vzbudí malý permoník, že si chce hrát na Jurský park.
Kocovina sama o sobě není nic příjemného. Zkuste k tomu ale přidat ještě hlasitý vysoký hlásek, který nikdo neumlčí, a naléhání malého dítěte, které vás doslova tahá z postele a chce s vámi provozovat nějakou činnost. Jakoukoliv. Je jedno jakou, protože i pouhé ležení člověka bolí.
Existují samozřejmě nějaké obranné mechanismy. Pokud máte naprosto báječného partnera, který chápe, že se jednou za čas musíte zbombit jako to čuně, po čas vaší kocoviny dítě zabaví anebo někam odveze, abyste se mohli z té kocoviny hezky vyhajat. I česnečku vám uvaří, aby se vám trochu ulevilo.
To je samozřejmě vysněný scénář, který záleží z části na povaze vašeho partnera, ale hlavně z velké části na vás. I ten nejtolerantnější partner, kterému jde výhradně o vaše blaho, nebude na vaší straně, když přitáhnete v pět hodin ráno úplně na plech, ač jste v osm večer šli jenom vynést smetí před barák. Situace, kdy se v pět ráno rozrazí dveře, vy dovrávoráte do ložnice, namočíte do kouta a začnete zpívat, čímž probudíte nejen celou domácnost, ale i domácnosti v blízkém okolí, vám rozhodně přičtena k dobru nebude.
Po takovém vystoupení si vás partner ráno vychutná. Možná to bude právě on, kdo za vámi dítě pošle, abyste si ho užili. Bude to váš trest.
Takovým situacím je samozřejmě třeba předcházet, takže se doporučuje každou půlhodinu partnera či partnerku telefonicky informovat, kolik jste toho už vypili a kdy se hodláte vrátit domů. Pomůže i projevení zájmu o potomka, neboť partner či partnerka zjihne a řekne si, že jste naprosto báječný rodič, když i se třemi promile se zajímáte o dítě. Pří příchodu domů je nutné být naprosto zticha a nikoho nevzbudit. Pokud dodržíte tato základní pravidla, možná budete ráno ušetřeni. Spíš ale ne.
I já se musím přiznat, že jsem párkrát zhřešil. I já jsem se několikrát opil. Zatímco návrat domů se nesl ve veselém duchu, a dokonce jsem několikrát v dobrém rozmaru syna vzbudil, abych se s ním pomazlil, protože to mi v ten moment přišlo jako super nápad, rána byla krutá.
Nejenže mě žena seřvala, že jsem vzbudil dítě, které ona potom musela dlouho znovu uspávat, ale rovněž zrovna „náhodou“ začala luxovat kolem postele. To ona dělá. Když jsem opilý a zároveň zlobivý, ráno luxuje, abych trpěl. V tom je kouzlo manželství. V tom luxování.
Aby toho nebylo málo, tak je na mě v brzkých ranních hodinách vypuštěn syn, který se se mnou nepáře. Nemá totiž ještě povědomí o tom, co je to kocovina, takže neví, že s taťkou nemá cloumat a křičet mu do ucha: „Taťko, už je ráno. Mamka mi řekla, že si půjdeme ven zahrát fotbal.“
Hrát fotbal před barákem o půl sedmé ráno s kocovinou je totiž přesně to, o čem člověk sní, když náhodou spí.
A tak, milé děti, mě napadá jedna myšlenka. Když máte malé dítě, tak nepijte alkohol. Tato myšlenka je samozřejmě naprosto scestná, neboť rodiče, kteří se starají o malé dítě, tíhnou k alkoholismu, takže je třeba jiné myšlenky. Napadá mě jedině: „Jen chlastejte. Ne ale tak moc, abyste o půl sedmé ráno mohli jít před barák hrát fotbal.“
