Na Boží hod nebudeme s ničím házet. Jaký je původ slova hod a co má společného s ruským rokem?
První svátek vánoční má tradiční název Boží hod vánoční. Křesťanský kalendář zná ještě další hody, Boží hod velikonoční a Boží hod svatodušní (neboli Letnice). Co vlastně slovo hod znamená?
Asi nejdřív nás napadne, že je hod odvozen od hodování. Ale je tomu právě naopak. Kdysi dávno v praslovanštině existovalo slovo god, které znamenalo “čas” nebo “časový úsek”. Později se význam posunul na “pravý čas” nebo “vhodný čas”, třeba ke slavení. A to vedlo k pozdějšímu významu “svátek”.
Z praslovanského god se vyvinula řada slov v různých slovanských jazycích, nejen české hod “svátek”, ale třeba ruské god s významem “rok”. To vzniklo tak, že místo vhodné doby ke slavení začalo označovat dobu, která uplyne k příštímu svátku, tedy rok.
V češtině se části hodu se začalo říkat hodina. Původně znamenalo jen “určitá chvíle”, nikoli “šedesát minut”. Odráží se to ještě dnes ve spojeních těžká hodina nebo propustit na hodinu. Ale pozor, v jiných jazycích je význam zase jiný, třeba jihoslovanská godina neznamená “hodina”, nýbrž “rok”.
Staročeština znala i krásné výrazy hody váleti a hodoválek, tedy “ten, kdo po hodech chodí”. Hody se ale na Moravě říkalo i posvícení, tedy slavnosti v den výročí posvěcení kostela. Ta byla spojená s řadou tradic a samozřejmě také s přípravou slavnostních jídel a hodování.
Tak šťastné a veselé vánoční hodování!
Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.
Prohlédněte si regionální zvláštnosti češtiny na mapách v galerii:
