Za kapesné do hospody: alkohol a cigarety si za něj kupuje 40 % dětí. Ročně jim dáme bezmála tři miliardy
Problematika kapesného se dotýká většiny školou povinných dětí a mladistvých. Rodiče se je skrz kapesné snaží zejména naučit hospodařit (80 %), důležité pro ně také je, aby poznaly hodnotu peněz (49 %). O tom, za co ratolesti kapesné nakonec utratí, však přehled nemají. Z průzkumu STEM/MARK pro Gusto Kartu mimo jiné vyplynulo, že 4 z 10 dotázaných mladistvých za alkohol nebo cigarety utratí až 25 procent z obdržené hotovosti. Ta stále drtivě převažuje nad penězi posílanými na účet.
Každý druhý rodič měl podle průzkumu pocit, že se s kapesným děje něco nekalého a děti s mladistvými to obratem potvrzují: až 56 procent doma neříká pravdu o tom, na co kapesné užily. Rodiče se většinou bojí, že děti peníze utratí za zbytečnosti (přes 49 procent), 24 procent vnímá jako hrozbu i útratu za alkohol a cigarety. Ani tady přitom jejich obavy nejsou liché – až čtvrtinu svého kapesného za cigarety nebo alkohol utratí 38 procent mladistvých mezi 15 až 20 lety.
„Samozřejmě platí, že každá věková skupina má své specifické potřeby. U mladších dětí se většinou bavíme o drobných na svačiny případně další záliby, u starších už se ale můžeme bavit o kapesném jako o penězích, které by měly sloužit částečně na živobytí. Asi pro žádného rodiče není příjemné řešit situaci, kdy dítě na intru nebo koleji peníze během prvního týdne propije v hospodě,“ vysvětluje Malík. „Díky Bezpečnému kapesnému a Gusto Kartě mají rodiče naprostý přehled o tom, jaké výdaje jsou u dítěte nejvyšší, a zároveň mít jistotu, že s kartou určitě nezaplatí za alkohol nebo další věci, které neschvalují,“ dodává.
Na kapesném se v českých domácnostech nevykládají marginální částky – mladí mezi 15 a 17 lety dostávají kolem dvou set korun, u starších osmnácti let to je ještě o stokorunu navíc. Děti do patnácti let dostávají kapesné menší, kolem 50 Kč.
„Bylo pro nás také důležité zjistit, v jakém časovém intervalu rodiče dávají svým dětem kapesné. Ukázalo se, že téměř polovina rodičů dává dětem kapesné jednou týdně a třetina pak jednou měsíčně. Objevovaly se ale i častější frekvence než jednou týdně. To jen potvrzuje, že rodiče chtějí mít nad kapesným svých dětí přehled a drtivá většina z něj vylučuje finančně náročnější položky jako jsou například výdaje na sport,“ říká Jan Burianec, analytik z výzkumné agentury STEM/MARK.
Většina rodičů jako hlavní útratu z kapesného považuje u mladších ratolestí jídlo (83 procent), u těch starších se už jedná i o výdaje za kulturu (32 procent) nebo oblečení (přes 11 procent). Celkovou hodnotu kapesného v Česku tak lze odhadnout zhruba na 2,9 miliardy korun ročně, jen na nežádoucí výdaje jako je alkohol nebo tabákové výrobky tak padne minimálně 600 milionů za rok.
