Novoroční předsevzetí: Proč na sebe vymýšlíme příkazy a zákazy, které beztak okamžitě porušujeme?
Zhubnu, začnu cvičit, přestanu kouřit, budu šetřit, zakážu si lenošit a prokrastinovat v pracovní době, udělám si víc času na děti. To jsou nejčastější novoroční závazky, která poslední prosincový den o půlnoci tradičně klademe na svá bedra; respektive každý druhý z nás. Do druhého únorového týdne ovšem čtyři pětiny z těch, co si předsevzetí dali, hodí všechny plány za hlavu, říkají neúprosné statistiky.
Do předsevzetí se pouští lidstvo odedávna, zřejmě už od dob staré Říše římské. Každý první lednový den totiž vysoce postavení Římané znovu přísahali, předsevzali si, zůstat loajální republice nebo císaři.
Slavili i obyčejní lidé, dávali si drobné, zejména jedlé dary jako med nebo sušené ovoce a obětovali bohu dvou tváří Janusovi, který měl jeden pár očí upřený do minulosti a druhý do budoucnosti, a provázel tedy lidi různými přechodovými obdobími – od dětství k dospělosti, od dívčenství k mateřství, ze života ke smrti.
A taky z jednoho roku do druhého. Právě kvůli Janusovi je vlastně název pro měsíc leden v mnoha jazycích odvozen od římského „Januarius“, v němž je základ Janusova jména stále patrný.
Holduj tanci, pohybu
Novoroční předsevzetí si letos hodlá dát 56 procent Čechů (54 procent mužů a 60 procent žen), jak před pár hodinami informovala Česká tisková kancelář s odkazem na průzkum pro obchodní řetězec Albert.
Nejvíce předsevzetí se bude týkat hubnutí, zdravého životního stylu a častějšího pohybu, další frekventovaná předsevzetí jsou přestat kouřit nebo lépe nakládat s penězi. Nejvíce odhodlaní dodržet je jsou přitom mladší lidé ve věku 18 až 26 let, novoroční předsevzetí si dá 69 procent z nich; většinou chtějí v novém roce víc cestovat a vzdělávat se.
Češi ve věku 27 až 35 let by si pak přáli umět lépe nakládat s penězi a přestat kouřit, lidé ve věku 36 až 44 let zase podle zprávy ČTK chtějí trávit více času s rodinou.
Vyspáváme do deseti, přecpáváme se, hulíme jak fabriky
Proč se vlastně trýzníme novoročními předsevzetími dodnes, aniž bychom věděli zbla o výše zmíněné římské tradici, nebo na ni dokonce vědomě navazovali? Protože jsme o dlouhém volnu počínajícím Štědrým dnem v jednom kuse ponocovali a pak vyspávali do deseti, přecpávali se, hulili jak fabriky a vyházeli spoustu peněz za vánoční zbytečnosti pro lidi, na které jsme si v těch pár dnech stejně neudělali čas – a teď nás přepadl pocit viny.
Někteří z nás si dokonce neprozřetelně stoupli na váhu nebo zkontrolovali stav účtu – a takové věci svědomí neodpouští. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, a protože si leckdo už pod stromkem řekl, že si to půlkilo mámina cukroví prostě nehodlá odpustit, když to za pár dní zázračně shodí, na Nový rok vyběhnou na lesní cesty obézní běžci ve zbrusu nových teniskách, posilovny se zaplní tlouštíky a regály s knihami o dietách se naopak vyprázdní.
Jenže tihle novopečení běžci, vegetariáni a nekuřáci na to podle psychologů většinou jdou špatně – nezměnili totiž nastavení své mysli a jedna holá věta přací nic moc nevyřeší. Motivaci člověk mít může, ale je třeba ji doplnit vědomím, že ten stres a nepohodlí způsobené náhlou změnou životního stylu taky musejí nějak opečovat. Jen tak lze vydržet, předsevzetí neporušit a ideálně ho přestat vnímat jako něco, co je třeba plnit. A zabudovat ho do svého života, abychom si ho nemuseli napřesrok dávat znova.
Jak na to?
Pět bodů: 1) Začněte od malých věcí, které budete pečlivě dodržovat: prostě se tím výtahem už nikdy nevozte a nenasedejte do auta kvůli každému kilometru;
2) Vybudujte si sebedůvěru – když řeknete, že budete s dětmi denně chodit do školky pěšky místo autem, dělejte to; jste přece ten, kdo když něco řekne, tak to taky udělá;
3) Vymýšlejte si výzvy a dávejte si úkoly, které můžete splnit a na nichž natrénujete výdrž (já si například uložila, že tenhle článek nejdřív dopíšu, než si dám oběd; nedivte se tedy, že text ke konci ztrácí na kvalitě);
4) Buďte optimisti a dívejte se na věci s nadhledem, realisticky, s pozorností upřenou k jejich světlým stránkám;
5) Myslete kriticky, analyzujte svoje chyby a nenechte sebe sama sabotovat svoje vlastní předsevzetí.
A co a jak u toho jíst?
Pokud vám je zmíněných pět bodů zatěžko a nechcete změnit svůj přístup komplexně, věnujte pozornost alespoň stravě. Podle Českého statistického úřadu trpí už 47 % českých mužů a 33 % žen nadváhou a 19 % národa je rovnou obézních, i pro nás tedy Světová zdravotnická organizace vydala svých Pět tipů pro zdravé stravování v novém roce.
V kostce se po nás chce, abychom 1) jedli pestře, 2) méně solili, 3) méně používaji nezdravé tuky a oleje, 4) omezili příjem cukru a 5) se vyvarovali škodlivého nadužívání alkoholu.
Proto se dnes v noci při oslavách přejezme tataráku a gravadlaxu, nalijme do sebe aspoň dvě demíčka a doražme to mámino cukroví. Zítra přece přichází nový život s předsevzetím. Na zdraví!
