Novoroční předsevzetí plní na počátku února už jen 70 procent Čechů, kteří si je dali
53 procent Čechů si letos k Novému roku nadělilo i nějaké to novoroční předsevzetí. Mezi ty nejčastější patří snaha zhubnout, pravidelně cvičit nebo omezit kouření. Zajímavé je, že Češi sami sebe nepovažují za příliš rozhazovačné – snaha ušetřit byla novoročním závazkem jen pro 10 procent těch, kteří si předsevzetí dali. Mnohým ale už novoroční předsevzetí nevydržela, během ledna svým osobním závazkům nedostála téměř třetina lidí. Vyplynulo to z výzkumu IPSOS-Instant Research, který proběhl na počátku února.
Důvody, proč si novoroční předsevzetí dáváme, jsou podle výsledků výzkumu ryze „sobecké“ – většina respondentů uvedla, že si novoroční předsevzetí dala, protože chtějí mít ze sebe lepší pocit. Chtějí mít pocit, že pro sebe něco dělají (45 % dotázaných to uvedlo jako hlavní důvod). Druhým nejčastějším hnacím motorem pro předsevzetí je snaha udělat něco pro své zdraví (27 %) a s tím související snaha vypadat lépe (14 %). Zdá se, že okolím se k novoročním závazkům Češi dotlačit moc často nenechají. To, že by chtěli vyhovět blízkým, uvedla jen 3 procenta dotázaných.
Vyplatí se postupovat po krůčcích
Ze snahy udělat něco pro sebe pak plyne to, k čemu se na Nový rok zavazujeme. Češi chtějí podle výzkumu hubnout. Jako hlavní motivaci to uvedlo 28 % dotázaných – 25 % mužů a 31 % žen. S tím pak souvisí závazek pravidelně cvičit, pohybovat se (27 %). Mezi zmiňovaná předsevzetí patří i snaha přestat kouřit – u 7 % respondentů, z nichž bylo 9 % mužů než 5 % žen.
Bohužel radikálnost některých předsevzetí spojená se změnou životního stylu vede často k tomu, že zklameme sami sebe. Hned po prvním lednovém týdnu vzdalo svá novoroční předsevzetí prvních 10 % respondentů. Po dvou týdnech přestala předsevzetí plnit další desetina lidí a do konce letošního ledna následovala další desetina těch, kteří si předsevzetí dali.
Zdá se, že někteří lidé jsou schopni podstoupit revoluční změny v životním stylu, jiní však nejdříve potřebují splnit postupné kroky, ve kterých zažijí dílčí úspěchy. „Pro ně je lepší začít třeba výlety, procházkami a kratším během v hezkém prostředí a postupně své návyky upevňovat a nároky na sebe zvyšovat, než si dát hned nerealistický závazek jako běhat desítky kilometrů. Pomáhá i mít parťáka s podobnými cíli a vzájemně se hecovat, když se nám zrovna nechce. Se změnou přicházejí i fáze relapsu, kdy sklouzneme ke starým návykům. Jsou normální a není potřeba si je vyčítat. Potřebujeme znovu zažít úspěch. Takže se znovu donutit a bez výčitek znovu pokračovat,“ vysvětlil Jiří Daníček, kouč a terapeut.
