Operace Akustické kotě, kouzelnický výcvik i tajné muzeum: 12 věcí, které jste nevěděli o CIA
Ústřední zpravodajská služba USA, známá pod zkratkou CIA, byla založena v roce 1947. Po celém světě se věnuje zpravodajským operacím ve prospěch Spojených států. Jedním z jejích ředitelů byl v minulosti také nedávno zesnulý prezident George Herbert Bush. Během své existence se stala mnohokrát terčem kritiky doma i v zahraničí, ale také objektem zájmu popkultury. Bez jejího agenta se obejde málokterý americký thriller. Co o CIA ale víme doopravdy? Přečtěte si o dvanácti věcech, které jste asi nevěděli a které vás určitě překvapí.
Pět miliónů tweetů denně
CIA je schopná monitorovat až pět milionů tweetů denně. Americká veřejnost je dlouhodobě s narušováním svého soukromí státními agenturami nespokojená, sociální sítě však CIA sleduje především proto, aby věděla, jaké mají Američané názory na aktuální dění.
Zpackaná mise kvůli levnějším letenkám
V roce 2003 odhalila italská policie dvojici agentů CIA, kteří zběsile létali po Evropě, aby nasbírali kilometry pro získání karty častého cestujícího. Místo aby se soustředili na svou misi, jejímž cílem bylo unést norského občana, létali z Bruselu do Benátek, Londýna a Vídně, až nakonec dorazili do Osla. To už byla ale kvůli jejich počínání mise dávno ztracena.
Tréninky s kouzelníky
V 60. letech CIA testovala halucinogeny na nic netušících civilistech. Drogy jim podstrkovali agenti tajně. Za účelem docílení menší nápadnosti agentura najala kouzelníka Johna Mulhollanda, který vybrané agenty naučil manuální triky.
CIA jako filmový producent
Když v roce 1950 zemřel slavný anglický spisovatel George Orwell, koupila CIA tajně práva na přenesení románů Zvířecí farma a 1984 na plátno. Mnozí fanoušci byli však zklamáni. Výsledek byl daleko anti-komunističtější než předloha a komunisté byli výhradně zobrazováni jako prasata.
Tajná socha
Na pozemcích centrály CIA v Langley se tyčí skulptura nazvaná Kryptos představující svitek papíru. Její autor Jim Sanborn do ní zašifroval čtyři kódy, přičemž ten poslední stále nikdo nerozluštil. Klíč k tajemství mají střežit hodiny v Berlíně. Jaké a kde? Nikdo neví.
Muzeum, do kterého nemá veřejnost přístup
CIA má dokonce své muzeum. Podle dostupných informací jsou na jedenácti tisících čtverečných metrech k vidění propriety k vtipným nebo nevydařeným projektům, mezi nimi také robotická ryba nebo kamera pro holuby. Běžný smrtelník se sem však nikdy nepodívá. Do muzea mají přístup pouze zaměstnanci CIA.
40 let vězení kvůli třem tisícům dolarů
V roce 1977 ukradl technický agent William Kampiles utajovaný satelitní manuál a prodal jej Rusům za 3 000 dolarů. V panice poté CIA vše přiznal v naději, že jej zachrání možnost vystupovat jako dvojitý agent. Přepočítal se. Dostal čtyřicet let natvrdo.
Starbucks, kde se vás nikdy nezeptají na jméno
V Langley se nachází jediná z dvaceti tisíc poboček kavárny Starbucks, kde se vás obsluha při objednávce nikdy nezeptá na jméno. Pobočce se přezdívá „Obchod č. 1“ a všech devět baristů, kteří zde pracují, má stejně důkladnou prověrku jako zbytek zaměstnanců CIA. Své zákazníky si pamatují podle tváře.
Operace Mangusta
V rámci operace Mangusta se CIA pokusila více než tucetkrát zabít Fidela Castra. Mezi nepovedené operace patřily ty s vybuchujícími cigaretami nebo s otráveným neoprenem. Agentura se mu také pokusila podstrčit thallium, ze kterého měly vůdci vypadat jeho charakteristické vousy. Castro se kdysi nechal slyšet, že kdyby byla přežití pokusů o vraždu olympijským sportem, vyhrál byl zlatou medaili.
Operace Akustické kotě
V rámci operace Akustické kotě se CIA snažila vytrénovat kočky, které měly špehovat na moskevských ambasádách. Američané čtyřnohým mazlíčkům voperovali mikrofony a vysílače. Operace stála neuvěřitelných 20 milionů dolarů a byla ukončena poté, co první kočku vyslanou na misi přejelo auto a zbytek zvířat neplnil to, co se od něho očekávalo.
Pamětní zeď
Obdobně jako skulptura Kryptos je v Langley záhadná také slavná pamětní zeď. Každá hvězda zde představuje jednoho agenta, který položil ve službě zemi život. U osmatřiceti ze sto dvaceti devíti hvězd nejsou jména.
Moderní umění a CIA
Po druhé světové válce CIA tajně financovala jedny z nejlepších umělců všech dob – Jacksona Pollocka a Marka Rothka. Cílem operace bylo propagovat americké umění a dokázat, že umělci se zde na rozdíl od Sovětského svazu těší úplně tvůrčí volnosti.
