Obří expediční jachta nebo nákup kusu Chile: Miliardáři milující přírodu do ní často investují většinu svého majetku
Sociální sítě se začaly plnit výtkami, že je planeta Země v mnohem horším stavu než slavná katedrála Notre-Dame, a miliardářům, kteří se předháněli, kdo přispěje na její obnovu víc, je to šumafuk. Naštěstí to není úplně pravda. Někteří miliardáři už si toho dávno všimli a na záchranu planety poslali miliardy dolarů. A chystají se posílat další.
Švýcarský miliardář Hansjörg Wyss loni v říjnu prostřednictvím médií oznámil, že v příštích deseti letech daruje na záchranu planety miliardu dolarů. Finance budou postupně uvolňovány přes nadaci Wyss Foundation. V plánu je do roku 2030 zachovat 30 procent Země – v podobě půdy i oceánů – v původním stavu, bez zbytečných lidských zásahů. Wyss zároveň finančně přispěje na výzkum University of Bern, který je zaměřen na nejefektivnější strategie pro dosažení tohoto cíle. Dle jeho slov by však k zachování biologické diverzity a dostatečné ochraně volně žijících živočichů bylo potřeba, aby v neporušeném stavu zůstala minimálně polovina Země. „Musíme ochránit polovinu planety, abychom zachránili celou,“ napsal v článku pro The New York Times.
Loď pohlcující pět tun plastového odpadu denně
Finanční podpora filantropů a vlád je klíčová pro zachování míst s panenskou přírodou, kterým hrozí zničení, jako jsou například korálové útesy v Karibiku, ledovce Argentiny nebo zimbabwský národní park Gonarezhou (v překladu Místo mnoha slonů). Wyss se chystá úzce spolupracovat s lokálními organizacemi, které mají místní situaci zmapovanou nejlépe. Navazuje tak na předchozí součinnost s organizacemi jako třeba National Geographic Society, Nature Conservancy nebo Fundacion Flora y Fauna. Těm v minulosti už daroval přes 450 milionů dolarů.
Bývalý norský rybář, dnešní přední byznysmen a miliardář Kjell Inge Røkke zbohatl podnikáním v ropném průmyslu. Teď chce oceánu jeho službu oplatit. Loni se zavázal investovat lví podíl ze svého majetku ve výši 2,7 miliardy dolarů do boje s jeho znečištěním. K tomuto účelu staví více než 180 metrů dlouhou výzkumnou expediční jachtu nazvanou REV. Ta by měla disponovat čtyřicetitičlennou posádkou a šedesáti vědci na palubě, manévrovat oceánskými vodami a nasávat plastový odpad. Bude schopna pojmout a zrecyklovat až pět tun plastového odpadu denně. Zároveň bude sloužit jako mobilní laboratoř, v níž budou vědci zkoumat a pozorovat podmořské ekosystémy.
Jde to i bez milionů na kontě
Tím ale výčet filantropů, kteří investují především do umění stvořeného přírodou, nekončí. Americký novinář a spisovatel literatury faktu Edward Humes (v roce 1989 získal Pulitzerovu cenu za investigativní článek o americké armádě) vydal v roce 2009 knihu Eco Barons: The Dreamers, Schemers, and Millionaires Who Are Saving Our Planet. Můžete se v ní dočíst o pěkné řádce novodobých hrdinů, kteří bez velkého humbuku zasvětili své životy a bohatství záchraně planety. Patří mezi ně například bývalý surfař, horolezec a soukromý pilot Douglas Tomkins – zakladatel oděvních značek North Face a Espirit. Ty prodal poté, co dospěl k závěru, že jediným cílem bylo přimět lidi k nákupu věcí, které ve skutečnosti nepotřebují. Spolu se svou manželkou během posledních 18 let odkoupili více než 2 miliony akrů pozemků v Chile a Argentině a vrací jim jejich přirozenou tvář.
Další bohatou ekologickou investorkou je například Roxanne Quimby, která začala v 70. letech minulého století prodávat organický med, balzám na rty a svíčky z včelího vosku ze svého minibusu Volkswagen a postupně vybudovala kosmetickou firmu Burt´s Bees. Nedávno prodala svůj podíl ve společnosti a spolu s utrženými penězi si přišla na pěkných 360 milionů dolarů. Nepoužila je na nic jiného než na péči o přírodu, která jí pomohla zbohatnout. Investovala je do vytvoření obří veřejné rezervace v lesích amerického Maine.
Účinně zachraňovat svět ale můžete i bez milionů na kontě. Příkladem budiž třeba Carole Allen, ovdovělá svobodná matka z Houstonu, která shromáždila skupinu studentů a společně intenzivně bojovali za právo na život ohrožených mořských želv. Svým entusiasmem inspirovala spoustu dalších lidí, kterým nebyl osud želv lhostejný. Vysloužila si tím hněv rybářských flotil lovících krevety v Mexickém zálivu. 17 tisíc lodí tu každoročně spolu s krevetami nasbíralo do sítí i tisíce želv. Díky úsilí Carole Allen a jejích mladých spolubojovníků nakonec došlo ke změně zákonů. Rybáři museli do svých sítí nainstalovat úniková zařízení, která umožňují želvám opustit smrtící past a nově také platí částečný zákaz lovu krevet do pěti mil od pobřeží.
Ekobarony se můžete stát i vy. Stačí přejít od slov a sdílení rozhořčených postů na Facebooku k činům.
