Sovětský svaz existuje v Londýně. Kontroverzní soutěž Miss SSSR zachrání svět krásou
Sovětský svaz už sice neexistuje téměř 28 let, jeho idea je však stále živá. Ti, kteří na něj s nostalgií vzpomínají, své představy a sny realizují i pořádáním kontroverzní soutěže krásy Miss SSSR. Na pódiích se utkávají ženy z bývalých sovětských republik už sedmý rok v řadě. Nejenže se soutěž setkává s nelibostí některých zemí bývalého Sovětského svazu. Za financováním soutěže stojí mimo jiné bývalý zaměstnanec sovětského ministerstva obchodu.
Miss SSSR založila v roce 2012 Julia Titova. Přehlídka krásy se nekoná, jak by se chtělo očekávat, v žádné z bývalých sovětských republik – tento ročník, jehož finále proběhlo minulý víkend, hostoval Londýn. Loni se soutěž zase uskutečnila v Monaku. „Ukážeme, že krása může zachránit svět,“ hlásá o sobě hrdě soutěž. A vzhledem k tomu, že soutěžící z Krymu reprezentují Rusko, záchrana světa je opravdu na dosah ruky.
„Ukazuje to naprostou absenci vkusu a znalosti historie. Představte si, že by někdo organizoval Miss třetí říše nebo Miss Britského impéria,“ rozlítil se někdejší Lotyšský velvyslanec v Británii. Přestože organizátoři trvají na tom, že soutěž je apolitická, nemá nic společného s ideologií a název je pouze formální, chlubí se tím, že klání každoročně navštěvují představitelé téměř všech postsovětských zemí. Většina z nich to však odmítá a tvrdí, že s Miss SSSR nemají a nechtějí mít nic společného.
„To, že organizátoři vyzvali k účasti pojmenované po Sovětském svazu litevské dívky, ukazuje velikou neúctu ke znovunabyté nezávislosti země,“ zní oficiální vyjádření litevské ambasády ve Velké Británii. Litevští diplomaté dokonce žádali organizátory, aby z materiálů odstranili jakékoliv spojitost s Litvou, ti však nevyhověli. Negativně se vyjádřili třeba také představitelé Uzbekistánu. Pořadatelé tvrdí, že jedinou ideou soutěže je nediskriminovat ostatní rusky mluvící ženy tím, že by se mohly zúčastnit pouze Rusky. A tak se všechny finalistky setkaly pod hlavičkou Miss USSR UK.
Finance načichlé Sovětským svazem a výběr soutěžících po Skypu
Krom toho, že akce je nepřístupná veřejnosti a mohou se jí zúčastnit jen VIP hosté (zda jsou dostatečně „VIP“, rozhodují pořadatelé), je zvláštní i financování. Z velké části soutěž závisí na sponzorech, z nichž největší je Rixos, síť luxusních hotelů, kde polovinu akcií vlastní Tevfik Arif. Tento podnikatel pracoval 17 let na sovětském ministerstvu obchodu. Je také zakladatelem Bayrock Group, která spolupracovala na mnohých projektech s Trump Organization amerického prezidenta.
Zvláštní je také výběr soutěžících. První předvýběr probíhá pomocí placeného on-line hlasování, kdy počet zakoupených hlasů je neomezený – do velké míry tedy závisí na tom, kdo je kolik ochotný do dané uchazečky investovat. Další kolo výběru probíhá po Skypu, kde už prý porotci hodnotí i proporce žen. Korunu všemu dává jeden z přípravných online kurzů psycholožky a sexuoložky Jekatěriny Lebeděvy, která učí uchazečky, jak během promenád vypouštět feromony pomocí vaginálních svalů, a zaujmout tak mužské porotce.
Největším paradoxem však je, že sovětské ženy se velice dlouho nemohly zúčastnit něčeho tak buržoazního, jako je soutěž krásy. První proběhla v sovětském svazu až v roce 1988 pod vlivem uvolnění. Bylo to tehdy tři roky před jeho rozpadem. „Sovětské“ krásky se tedy nyní s nostalgií vracejí k tomu, co předznamenalo pád tohoto velkého státu.
