Jak se stát milionářem? Experti znají recept: Najít své slabosti a nesoustředit se jen na čísla
Disciplinovanost, schopnost soustředit se na jednu věc, odolnost a vytrvalost. To jsou podle Sarah Stanley Fallawové vlastnosti, které spojují většinu boháčů. Pro ty, kteří se boháči touží stát, má dobrou zprávu: Nemusíte se s nimi narodit, dají se naučit.
Americká psycholožka, výzkumnice a autorka knih o milionářích něco ví, studovala jich přes šest stovek. Díky tomu například zjistila, že bohatství nemusí nutně souviset s inteligencí nebo že ti nejbohatší lidé často utrácejí relativně malé částky za bydlení a raději investují jinde.
Sarah Stanley Fallawová má také radu pro ty, kteří by se rádi do milionářského klubu dostali. „Začněte u toho, že objektivně zhodnotíte sami sebe,“ doporučuje. „Pokud víte, že máte sklon rozhodovat se na základě emocí, je důležité nejdřív si to uvědomit. Pak si položte otázku: V jakých situacích dělám rozhodnutí, která vlastně nejsou v mém nejlepším zájmu?“ To je první krok.
Vzorce natolik zažité, že si je ani neuvědomujeme
Ten druhý spočívá v tom, vytvořit si nové vzorce chování spojené s těmito situacemi. Sarah Stanley Fallawová se to prý naučila i díky známé knize Síla zvyku od držitele Pullitzerovy ceny Charlese Duhigga. Jeho zkušenosti předává dál – nejlepší je prý začít u vzorců, které už máme tak zažité, že si je pomalu ani neuvědomujeme. „Duhigg uvádí skvělý příklad o tom, jak každý den ve stejnou dobu dostal chuť na čokoládové sušenky, a tak si je dal. Najednou zjistil, že hrozně přibral na váze,“ shrnula psycholožka pro Business Insider: „Když si podobné chování uvědomíme, můžeme ho nahradit jiným, zdravějším. A to samé můžete udělat ve vztahu k financím.“
Klíč je v tom uvědomit si své slabosti. „Pro spoustu lidí to je zpočátku obtížné. Ale později se můžete vědomě zlepšovat tím, že své chování změníte na takové, které dává větší smysl při dosahování vašich dlouhodobých cílů.“
Čísla nejsou všechno
Pozor bychom si měli dát jen na jednu věc – a to na měření úspěchu, tvrdí zase spisovatel a kouč James Clear. Může to být užitečné už proto, že nám při cestě za velkým cílem zajistí aspoň krátkodobé uspokojení. Jenže když se jím budeme zabývat až moc důkladně, může se to zvrhnout.
Tím, že sledujeme průběžné počty, někdy sami sebe vychýlíme z kurzu, vysvětluje Clear. Kdo klade příliš velký důraz na kvantitativně měřitelná vítězství, nemusí postřehnout emocionální signály, které jsou na cestě k výsledkům důležité. Může za to takzvané Goodhartovo pravidlo – a platí to i pro maraton směřující k pohádkovému bohatství. Někdy je prostě důležitější se zaměřit právě na rozvoj potřebných osobnostních rysů než na částku na spořícím účtu.