Chyba, která obletěla svět: Tohle není Frida. Malířčin hlas nejspíš nadále zůstává záhadou
Předminulý týden svět obletěla zpráva o zřejmě první a jediné známé nahrávce hlasu malířky Fridy Kahlo. Měla být objevena v mexickém Národním archivu zvukových záznamů mezi nahrávkami populárního rozhlasového pořadu El Bachiller z 50. let. Pravděpodobně šlo však o unáhlený závěr, rodina ani blízcí prý Fridin hlas na nahrávce nepoznávají. Má to však jedno pozitivum. Pochybení vrhá světlo na malířčinu slovesnou tvorbu.
Je logické, že u umělkyně, jejíž vizáž je až zprofanovaná a jejíž turbulentní životní příběh stále vzbuzuje pozornost, existuje jistá touha znát také její hlas. V tomto případě zřejmě nadšení předběhlo důkladné prověřování. „Fridin hlas byl vždy velkou záhadou a stále je nekončícím pátráním,“ prohlásil ředitel Národního archivu zvukových záznamů. Předpokládal, že mezi stovkami záznamů pořadu ElBachiller nalezne ještě další zvukové stopy s malířčiným hlasem.
Ona nahrávka byla pořízena pro pilotní díl zmíněného pořadu, který byl odvysílán v roce 1955 a věnoval se mimo jiné Fridině manželovi malíři Diegu Riverovi. Ženský hlas v ní předčítá Fridin barvitý text o něm. Nahrávka měla údajně pocházet z roku 1953 nebo 1954, což mohlo být prvním varovným signálem. Frida totiž zemřela v roce 1954 a její celoživotně nedobrý zdravotní stav byl v posledních letech před smrtí nejspíš natolik špatný, že by podobné nahrávky ani nemusela být schopná. Na druhou stranu se ani v posledních dvou letech života nevzdala malířského plátna.
Hlas nepoznávám
Že text o Riverovi pravděpodobně nepředčítá autorka sama upozornila Fridina rodina a blízcí. „Pokud víme, neexistují žádné záznamy Fridina hlasu,“ stojí v oficiálním prohlášení malířčiných příbuzných. Skepticky se k objevu vyjádřil i malíř Guillermo Monroy Becerill, Fridin student, který téměř žil v jejím dnes ikonickém modrém domě La Casa Azul na předměstí Mexico City.
„Problém je, že její hlas nepoznávám. Když jsem se s ní setkal poprvé, všiml jsme si, že má velmi sladký a radostný hlas. Její skutečný hlas byl velice živý a okouzlující. Nebyl ani vážný, ani jemný, ani hebký… byl naprosto čistý,“ popisuje Becerril pro španělskou agenturu EFE.
Není to její hlas
Že by hlas na nahrávce patřil Fridě Kahlo popřel i další její student Arturo Estrada. Mexická herečka Amparo Garrido navíc tvrdí, že Riverův portrét namluvila ona. „Cítím, že jsem to já. Namluvila jsem mnoho nahrávek pro El Bachiller. Jsem si téměř jistá, že jsem nahrála i tuto,“ tvrdí. Také její děti prohlásily, že ze záznamu poznávají svou matku.
Přešlap mexického Národního archivu zvukových záznamů by však mohl mít alespoň jedno pozitivum, a to vzbudit zájem o něco jiného než o Fridinu tvář, z níž se stala téměř obchodní značka a která málem zastínila její dílo – o její texty. Ten o Riverovi dokládá její obrazotvornost.
„Když je nahý, člověk hned pomyslí na mladou žábu, vida jeho hubené nohy. Jeho dětská ramena, úzká a zaoblená, ústí v úchvatné dlaně, malé a jemně tvarované. Jsou citlivé jako antény, jež umí komunikovat s celým vesmírem. Je překvapivé, že tyto dlaně už namalovaly tolik věcí a že stále neúnavně pracují,“ napsala malířka o svém muži v textu, který byl v rozhlasovém pořadu použit.
