Horko v práci: Co všechno musí aktuálně řešit zaměstnavatel?
Léto už je v plném proudu. Velká horka zkrátka přišla, nicméně ne všichni můžeme takovéto parné dny trávit u bazénu s nějakým chlazeným nápojem. Sedíte v práci a pot vám po zádech teče proudem? Hůř se vám dýchá a zkrátka nemáte ten pracovní komfort, aby vaše nasazení bylo stoprocentní?
Horko je nepříjemné a vy možná v duchu láteříte, proč váš zaměstnavatel nepořídil kvalitní klimatizaci a se situací něco neudělal. Určitě si vaše výtky nenechávejte jen tak pro sebe! Zaměstnavatel má své povinnosti, které by neměl zanedbávat. Patří mezi ně i to, aby zajistil optimální podmínky i ve velkých vedrech. Co tedy říká zákoník práce? Jaké jsou limity a jak je to s prací v horkém létě?
Bezpečné a zdraví neohrožující prostředí
Zákoník práce v aktuálním znění neřeší, jestli je na pracovišti nějaké horko! Pouze jednoznačně hovoří o tom, že zaměstnavatel je pro zaměstnance povinen vytvořit bezpečné a jeho zdraví nijak ohrožují prostředí. Dále se v zákoníku práce mluví o vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při vykonávání pracovních činností. Zaměstnavatel je povinen předejít případným rizikům, což řeší v zákoníku práce konkrétně § 102. Zákon určitě nestanoví, jak a kdy řešit horko, nicméně pokud ohrožuje zdraví zaměstnanců, musí zaměstnavatel jednat. Nemá-li peníze, je na řadě rychlá půjčka. Zkrátka nemůže nečinně přihlížet vaším obtížím. Ztíženými pracovními podmínkami se zabývá zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a jeho následné novelizace. Nařízení mimo jiné pojímá zátěž teplem na pracovišti a v podstatě přesně ukazuje, co všechno by měl zaměstnavatel splňovat. Většinou se ale hovoří o maximální zátěži v prostředích, jež jsou typická vysokými teplotami. Jde tedy hlavně o hlubinné doly, případně jiné exteriérové práce, kde jsou lidé vystavení extrémním teplotám.
Když je v práci skutečně horko…
Na jedné straně je pocit, na druhé reálná teplota. Obecně je pro kancelářské práce považována za optimální teplota mezi 20 až 27 °C. Jedná se o teplotní rozmezí pro dny, kdy venku nepanují velká horka přesahující 30 °C. Pokud je teplota venku vyšší a v kanceláři vzroste nad stanovený limit. Když se tak stane, každá ze situací představuje zátěž. Práci lze vykonávat, ovšem námaha je logicky vyšší. V momentu, kdy se teplota vyšplhá na 31 °C, je zátěž nadměrná a zaměstnavatel už se musí o zaměstnance v tomto duchu postarat. Sehnat musí ochranná nápoje. Mezi ty se řadí jemně perlivá voda, pramenitá voda či logicky voda přímo z kohoutku. Jen pro představu, zaměstnanec by měl dostat na 8 hodin trvající pracovní dobu v teplotě nad 34 °C 1,62 litru. Když přesáhne teplota 36 °C, je zapotřebí přistoupit k bezpečnostním přestávkám a střídání pracovníků.
A co klimatizované kanceláře?
Tady je situace poněkud odlišná. Tady jsou limity pro nastavení samotné teploty stanoveny velmi jednoznačně. Mnohdy se samozřejmě majitelům vyplatí investice či půjčka a nákup klimatizačních jednotek. Interiérová teplota by měla být přiměřená té exteriérové. Rozdíl mezi teplotami by neměl být vyšší než 6 °C. Při překročení je organismus silně zatěžován. Jaká teplota se považuje za optimální? Cca 24,5 °C.
Neperlivou vodu, či minerálku?
Jak už bylo řečeno, je jedno, o jakou vodu se jedná. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. to nespecifikuje. Tradičně se vše řeší přístupem k pitné vodě z kohoutku. Jedná se především o služby, obchody, sázkové kanceláře, jako Tipsport, Fortuna či jiné, a další oblasti. U fyzicky náročnějších odvětví se setkáváme hlavně s minerální vodou. Přece jenom, tyto druhy nápoje dokážou lidský organismus nejen hydratovat, ale přináší také minerály, o něž tělo logicky při vyšší fyzické aktivitě rychleji přichází.
