Krkonošská rarita: Lanovka vozí denně tuny nákladu, ale nepotřebuje téměř žádnou energii
Patří již k jakýmsi samozřejmým symbolům podkrkonošského kraje. Při jízdě po silnici z Vrchlabí do Trutnova ji nelze přehlédnout ani minout. Pyšní se primátem nejdelší funkční nákladní lanovky ve střední Evropě. Řeč je o lanovce, která z Černého dolu vozí vápenec do nedaleké vápenky v Kunčicích nad Labem.
Lanovka byla postavena v letech 1959 až 1963. Jednotlivé vozíky, kterých je na trase lanové dráhy celkem 250, se pohybují po nosném laně a pomocí upínacího zařízení jsou připnuty k obíhajícímu tažnému lanu. Každý z nich pojme náklad o hmotnosti až 1 200 kilogramů. Celá trasa lanové dráhy měřící 8,35 kilometru je rozdělena do osmi úseků, jednotlivé úseky jsou napínány pomocí takzvaných napínacích stanic. Na celé trase je umístěno přesně 49 podpěr.
Nákladní vozíky naplněné kusovým vápencem rotují krajinou pod Krkonošemi již od roku 1963, jsou v provozu tak již neuvěřitelných 56 let. Skutečnou raritu z této lanovky však především činí skutečnost, že ke svému chodu nepotřebuje téměř žádnou energii, protože její provoz funguje na principu spádového systému.
V praxi to tak znamená, že z výše položeného lomu v Černém dole jedoucí vozíky (které jsou od sebe vzdáleny 60 až 63 metrů) naplněné vápencem a přetahují lehčí prázdné vozíky směřující od níže položených Kunčic nad Labem. Pouze k prvnímu rozjetí se použije elektromotor. Ten pak slouží jako brzda a zároveň vyrábí elektřinu pro část zařízení lomu.
Vzhledem k tomu, že provoz lanovky kromě svého rozjezdu nepotřebuje žádnou energii, za jednu pracovní směnu se úsporným a ekologickým způsobem přepraví zhruba 800 tun kusového vápence pro výrobu mletých vápenců a maltových směsí. Lanovka je v provozu každý pracovní den od šesté hodiny ranní do přibližně třetí hodiny odpoledne. Za bývalého režimu jezdila dokonce nepřetržitě 24 hodin.
Místní lidé, nad jejichž hlavami lanovka jezdila, z toho byli hodně rozmrzelí a bolela je z toho hlava. Lanovka přetíná na řadě míst i řadu důležitých silnic mezi Vrchlabím a Trutnovem, proti případnému padání vápence z vozíků jsou příslušné úseky silnic chráněny ocelovými síty.
V dnešní době, kdy technický pokrok pádí mílovými kroky, působí tato lanovka na pozorovatele jako připomínka dob minulých, kdy k překonání všech nástrah a překážek musel postačit jen chytrý lidský mozek a správná aplikace fyzikálních pouček a vzorečků.
Otázkou ale zůstává, jak dlouho ještě bude tento raritní technický počin fungovat. Všechno závisí na množství vápence v lomu v Černém dole. S jeho vytěžením by se s největší pravděpodobností přiblížil i konec této lanovky.
