Nejdelší tornádo v Česku řádilo přes 3 hodiny, obvykle ale trvají jen pár minut
Nejdéle trvající tornádo na území Česka se vyskytlo v roce 1910, trvalo přes tři hodiny a urazilo dráhu přibližně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům. Běžně ale česká tornáda trvají nejvýš několik minut a urazí stovky metrů. V rozhovoru s ČTK to řekl meteorolog David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu. Tornáda se v Česku vyskytují ojediněle, mohou ale strhávat střechy či převrátit auta a vlaky. První písemně doložené tornádo zasáhlo zemi 30. července v roce 1119 ve čtyři hodiny odpoledne.
I když v Evropě je možné podle Rývy zaznamenat 400 až 700 tornád ročně, v Česku se vyskytne maximálně pět případů. Některá menší nemusí být ani zaznamenána. Jejich životnost může trvat i jen několik vteřin, výjimečně mohou urazit pár kilometrů.
I nejslabší tornáda ale způsobí zlámané větve, někdy poškodí menší stromy, shodí tašky ze střech nebo části komínů. V posledních 20 letech je podle Rývy i v Česku možné se setkat se silnějšími víry, které mohou strhnout krovy či zničit lesy v pásu o šířce i stovek metrů. U nejsilnějších tornád mohou být i pevnější rodinné domy zbořené či vytrhané povrchy vozovek. "Takové případy nejsou moc časté, ale i v Evropě docházelo k extrémně silným případům s desítkami i stovkami obětí na životech," řekl Rýva.
Přesnější dokumentace tornád v Evropě trvá krátce, takže podle Rývy není možné určit, zda jich přibylo nebo ubylo. Menší případy mohou meteorologům uniknout a může se tak zdát, že se vyskytují méně. "I ve Spojených státech, kde je tornád výrazně více, jsou někdy roky, kdy je tornád velmi málo a jiné roky naopak velmi mnoho. Tyto krajní případy se například vyskytly i v rámci posledních deseti let," doplnil Rýva.
Předpovídat tornáda je podle meteorologů složité. Je možné odhadnout, kdy může vznikat i více tornád a jak budou silná. Nelze ovšem dopředu zjistit, kde se vyskytnou, z jaké bouře a kdy skutečně vzniknou.
Tornádo z roku 1119 bylo zaznamenáno v Kosmově kronice, kde autor podle Rývy hovoří o "Satanovi v podobě víru" a zničilo velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě. "Než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě," bylo zapsáno do kroniky.
